Reddie✔️

(2)

"Jsem...gay," řekne Ed a já ztuhnu.
---------------------------------------------------------
"Vážně?" Zeptá se Bev překvapeně. "To je skvělé!" Řekne a obejme ho. "Jo. Nikomu to prosím neříkej," zaprosí. “Neboj, neřeknu. A jak si to zjistil?" Zeptá se ho. "Zamiloval jsem se do- ne, to říct nedokážu. Ne, když nejsme úplně sami," řekne a já na sobě cítím jejich pohledy. Najednou se ozve od vstupu do klubovny Bill. "Jsme tady!" řekne a Eddie s Bev nadskočí. Jak Eddie nadskočil, zhoupnul se sítí, kde jsem ležel a já spadl na tvrdou zem. “Co tu sakra vytvádíte?!" Zeptám se naštvaně, když se protahuju. "Promiň, Richie," řekne plaše Eddie a zrudnou mu tváře. "P-p-p-promiň, nechtěl jsem vás vylekat," omlouvá se nám Bill. "V poho," řekne za nás Bev. "Tak, co ch-chcete dělat?" Zeptá se Bill. "Tak půjdeme do Lad," řeknu rozhodnutě. 

V Ladech
Pohled Eddieho
Když jsme seskákali do vody, někdo mě chytil za boky a hodil do vody. Hned jsem věděl, že to je Richie. "Hej!" Řekl jsem, když sem k němu doplaval. Smál se. On má tak nakažlivý smích, že jsme se za chvíli smáli všichni. Chvíli jsme se pak ještě topili a hráli kohoutí zápasy. Když už se začalo stmívat, vylezli jsme z vody. Byla už celkem zima, tak když jsem vylezl na kámen, abych uschnul, klepal jsem se zimou. Pak se stalo něco, co jsem nečekal. Někdo si ke mně sednul zezadu, obejmul mě a zároveň přikryl ručníkem. Rychle jsem se otočil, abych věděl, kdo to je, a nakonec jsem zjistil, že je to Richie... Okamžitě jsem se otočil zpátky a začal rudnout. Jediný, když ví, že jsem gay, je Bev. Nikdo ale ještě neví, že jsem zamilovaný do Richieho. "Děkuju," pípnu přidušeně. "Nemáš zač," odpoví Richie a ještě víc mě obejme. Vím, že je skrčený, protože cítím jeho dech na svém krku. Jen, kdyby věděl, co cítím. (Poznámka: všem z loser clubu je 16-17 let)

Pohled Richieho
Když jsem seděl za Eddiem, cítil jsem se nervózně. A to hodně. Vím, že jsem gay, a taky vím, že miluju Eddieho.

Když jsme byli všichni suší a oblečení, vydali jsme se domů. Celou cestu, co jsem šel vedle Eda, jsem mlčel. On taky. Jediný, co jsme řekli, bylo tiché"ahoj" na rozloučenou.

V noci jsem se o půlnoci vzbudil. Něco mě napadlo. Oblékl jsem se, vzal si mobil, klíče a kapesní nožík. Vylezl jsme oknem a pak běžel do parku. Zastavil jsem se u dřevěného zábradlí a dřepl si na zem. Začal jsem vyrývat do dřeva velké tiskací R+E. Když jsem byl hotov, uslyšel jsem za sebou prasknutí klacku. Ne nijak daleko ode mě, ale hned za mými zády. Někdo za mnou stál a dýchal mi na krk. "Pročpak se touláš sám v parku o půlnoci, Toziere?" Zeptá se mě ten neznámý za mnou. Tenhle hlas bych poznal všude. Otočím se a můj pohled se střetne s čokoládovýma očima. Eddie. Za mnou stojí Eddie.

Pohled Eddieho
Probudil mě Richie, který se pokoušel vylézt oknem z jeho pokoje. Zajímalo by mě, kam takhle pozdě jde. Rychle jsem se oblékl a taky vylezl oknem. Šel jsem za ním až do parku, kde se zastavil u dřevěného zábradlí a něco tam vyrýval. Nějaké iniciály. Bohužel jsem neviděl, jaké. "Pročpak se touláš sám v parku o půlnoci, Toziere?" Zeptám se. Polekaně se na mě otočí a pak si oddechne. "N-nic," řekne a stoupne si před zábradlí, a tak mi zabrání se tam kouknout. "Copak to tam máš?" Zeptám se a přistoupím k němu. "Nic," řekne nervózně a podobě se na zátylku. "Ale, notaaak, ukaž," řeknu a chci ho odstrčit. Jenže se k němu dostanu jen blíž. Teď jsme zatraceně blízko sebe...

Tak, doufám, že se vám první dvě kapitoly líbily, budu ráda za ⭐, nebo💬