Erwin vypadl a já jsem byl rád. Ale nemyslím si že ho vidím naposledy. Erenovi jsem ukázal nový pokoj. Měl otevřenou pusu. ,,Líbí." řekl jsem mu a on se na mě podíval. ,,Líbí? Je to tu úžasný? Nic takového jsem ještě neviděl?" odpověděl mi a usmál se na mě.
Byl to nejkrásnější úsměv na světě který jsem viděl. Ale teď zpátky do reality. ,,Jestli chceš tu zůstat nejdéle tak musíš, dodržovat pravidla." řekl jsem přísným hlasem a podíval jsem se na něj. ,,A jaká pravidla?" zeptal jsem se a podíval se mu do očí.
,,Za prvé, nesmíš nikdy do mé kanceláře. Pokud tě já nepozvu. Za druhé, budeš jen pobíhat tady po domě. Za třetí, pokud budeš chtít jít na zahradu tak řekneš mě a nebo Kristýně." kouknul jsem se na něj nechápavě? ,,Co pak něco se ti na pravidlech nelíbí?" nadzvedl jsem jedno obočí. ,,Ne jsou přijatelné ale kdo je Kristýna?"
Podíval se na mě. ,,A promiň? Zapomněl jsem? Kristýna je a ta která byla se mnou na dražbě." nic neřekl kývl na souhlas že chápe. ,,Za čtvrtek, když budu chtít tak musíš se mnou spát. A za pá- " už jsem to ne do řekl protože mě Eren přerušil. ,,C- cože spát s tebou!" nechápu co si myslí. A pak mě to docvaklo.
,,Nemyslím že jako spát jako spát. Myslím tím že budeš spát v jedné posteli." až teď jsem si uvědomil že jsem řekl pitomost? ,,Myslím že chápu. Chcete se mazlit ze zvířátkem." no nevím na co mám říct. ,,Necháme to radši být. Jo? A za páté, budeš se mnou jezdit na večírky. To je vše." řekl jsem. ,,Dobře se vším souhlasím."
,,To jsem rád. Tak jdeme dál všechno ti to tu ukážu." Mávl jsem rukou až mě pronásleduje. Ukázal jsem mu ještě pokoje. Pak jsem mu ukázal svůj pokoj. Koupelnu, obývák, hernu. Pak jsem mu ještě ukázal dveře o své kanceláře kam má zákaz vstupu. ,,To je asi vše, chceš se na něco zeptat?" a čekal jsem. ,,Nic, když tak se vás zeptám." kývnul jsem a šly jsem na večeři.
Sorry že nevyšla včera kapitola ale bolela mě hlava. A na nic jsem nezmohla takže se omlouvám. A omlouvám se za dramatiku a za chyby. Doufám že se vám to líbí a zatím Ahoj.
