Dýchat bylo čím dál tím těžší. Vzduchem poletovali žhavé uhlíky a kyslík byl pomalu, ale jistě nahrazován nedýchatelným oxidem uhelnatým. Při letmém pohledu si všimnul, kolik nevinných duší padlo za oběť tomuto ohnivému vězení. Už ztrácel naději na přežití a uvažoval nad tím, že se konečně podá tomu neutuchajícímu nutkání si sednout, zavřít oči a vydat se napospas plamenům.
"Musíš přežít..." vzpomněl si na její poslední slova.
Zhluboka se nadechl a posbíral všechny zbytky svých sil. MUSÍ PŘEŽÍT... Ne pro sebe, ale pro ni. Její smrt nesmí přijít vniveč.
Rozhlédl se a snažil se najít cestu ven. Okno. Radost z objevu však rychle přemohl strach. Jestli se nemýlí, tak se nachází v pátém patře. Pokusil se rychle přijít s něčím jiným, ale nic ho nenapadalo. Musí to zkusit. Dluží jí to... Bez rozmyslu popadl nejbližší židli a prohodil ji oknem. Sklo zařinčelo a na podlahu dopadly střepy.
Rychle se kolem sebe porozhlédl, zda nenajde něco, co by mohlo zmírnit jeho pád. Jeho zrak padl na jedno z nehybných těl. Při té myšlence se mu udělalo špatně, ale i s veškerou nechutí ho vzal za nohy a dotáhnul ke své cestě na svobodu.
Při přehazování mrtvého přes záda cítil, že vzduch je čím dál tím těžší a že každý nádech ho v plicích pálí víc a víc. Ale zvládl to. Stoupl si zády k oknu. Při svém posledním nádechu si v duchu napočítal do tří, aby si dodal kuráž.
'Je čas...' pomyslel si v duchu.
Nevěda, co ho čeká, se zaklonil a vyskočil ven z hořící budovy...
ČTEŠ
HRA: Oběť
ParanormalHRA nezná slitování. HŘE nelze utéct. HRU nejde vyhrát. VÍTEJ VE HŘE. jsi připraven?
