Make a Wish {SOON}

☆Chapter 3

*V péči o štěstí druhých, nacházíme své vlastní.*

,,Doufám, že se na příští hodinu dějepisu naučíte, protože si něco napíšeme.'' Zakřičel pan Johanson přes třídu, no myslím, že mu to bylo na nic. Nikdo ho totiž neposlouchal. Všichni byli zaneprázdnení tím, že si co njerychleji balili své věci do tašek, aby mohli co nejdříve odejít.

,,Co dneska budeš dělat?'' Zeptala se Melissa.

,,Umm.'' Přemýšlela jsem. ,,Půjdu za Stephanie.'' Dala jsem si posední věc do tašky.

,,Aha.'' Zamrmlala. Už jsem se na ní chtěla otočit, že jí něco řeknu.

,,Panebože, kryj mě!'' Vyjekla potichu a schovala se za mě.

,,Co? Proč?'' Nechápala jsem co jí zase je.

,,Mike.." Otočila jsem hlavu ke katedře, kde seděl pan Johanson a o něčem se bavil s Mikem. Jasně, nechce se s ním vidět.

Pouze jsem si povzdechla a tašku si dala na rameno.

,,Chováš se jak malá."

,,Já se chovám jak malá?!" Nevěřícně řekla.

,,Jo ty. Děláš z toho kovbojku. Stejnak se s ním budeš vídat půlku každého dne, jelikož s ním chodíš do třídy." Prokroutila jsem očima a vydala se ze třídy ven.

,,Hej!" Doběhla mě a schovala se za mě. ,,Čekej na mě.'' Celou dobu se ohlížela za sebe. Melissa odběhla ke svojí skříňce.

Přešla jsem ke své skříňce. Nikdo nikde nebyl. To je divné. Ani Melissa už nebyla u skříňky. Proto jsem zavřela skříňku, opřela se o ní ramenem a vytáhla si mobil z tašky. Najela jsem na Melissiné číslo a napsala jí zprávu.

Pro: Melissa

Kde jsi??

Vypnula jsem mobil a zvedla hlavu.

Všimla jsem si, že jde někdo mým směrem. Zastavil několik skříněk odemně. Asi vycítil to, že se na něj dívám. Zavřel skříňku a koukl na mě. Ihned jsem sklopila pohled. Nic si z toho nedělal a odcházel pryč se stejným, né-li naštvanějším výrazem v tváři. O několik minut později mi zabrněl mobil. Odemkla jsem ho.

Od: Melissa

Promiň je přednáška. Učitel mě nechtěl pustit, jsme ve druhým patře úplně nakonci

No to si ze mně dělá srandu?! To mi to nemohla napsat dřív?

Vyrazila jsem směrem do druhého patra. Jediná učebna, ve které by mohla být přednáška je v pavilonu B. Vyšla jsem tam a lehce otevřela dveře. Všichni na mě strhli zrak, i ten postarší pán co přednášel.

Zamumlala jsem tiché 'omlouvám se' a šla si sednout na volné místo. Samozřejmě že bylo úplně v první řadě. Nikdo nechce sedět u učitelů, tak si sedají co nejdál dozadu. Sedla jsem si na kraj první řady a tašku si dala k nohám. Vůbec jsem tu přednášku nevnímala.

***

,,Vážně jdeš za Stephanie?'' Zakňourala Melissa.

,,Uhmm.'' Přitakala jsem.

Zabouchla jsem už po několikáte skříňku a šla směrem k východu.

,,Tak čau Mel.'' Na rozloučenou jsem jí zamávala a šla.

,,Počkej, nechceš odvézt?'' Nadzvedla obočí a sundala ruku z mého ramene.

Usmála jsem se. ,,Ne děkuju. Půjdu pěšky. Je to kousek.'' Přikývla a odešla na parkoviště ke svému autu.