Make a Wish {SOON}

☆Chapter 1

*Vzpomínky jsou jako ptáci- nevoláš a přece se vrací.*

Justin Bieber

,,Jóó.'' Zavřískal jsem a vyskočil z pohovky. ,,Babi! Babi! Dali jsme gól. Už je to 6:0'' Jásal jsem po obýváku mezitím co babička Angela seděla v křesle u malé knihovničky a četla si.

Právě vede můj oblíbený tým Toronto Maple Leafs 6:0 proti švédskému týmu AIK Stockholm.

,,Notak kluci, už jen pár minut.'' Seděl jsem se zatnutými pěstmi na pohovce a netrpělivě sledoval hráče, jak si nahrávají puk.

Na tenhle zápas jsem měl jít s tátou, ale jelikož museli jet s mamkou pro Jaxona, který byl na kroužku Astronomů, tak jsme nikam nejeli.

Craig Anderson měl puk, stačilo jen si dobře najet a byl by další a poslední gól tohoto zápasu. Střídavě jsem koukal na odpočítávaní a na Andersona. Už jen pár sekund. Najel si, už jsem byl v pozoru zařvat a vyskočit opět z pohovky, ale ozval se klakson, který ukončil utkání. Anderson se netrefil.

,,Nevadí kluci, i tak jsme ve finále.'' Řekl jsem si sám pro sebe a koukal na hokejisty, jak se po sobě válejí na ledu a jsou šťastní z postupu a výhry.

Bíp Bíp Bíp

Začal zvonit telefon. Babička Angela byla zabraná do knihy, tak jsem se zvedl a přešel k telefonu, který byl vedle gauče na stolíku.

,,Haló?''

,,Dobrý den tady městská policie Stratford. Paní Patricia Mallette, Jeremy Bieber a Jaxon Bieber byli převezeni do zdejší stratfordské nemocnice. Měli autonehodu. Dostav-''

Mobil mi vyklouzl z ruky na zem. Ne to se nemohlo stát.

,,Justine copak se stalo?'' Babička Angela na mě koukala s ustrašeným výrazem.

,,Kdo volal?'' Byly slyšet jen tlumené hlasy z telefonu, který ležel na zemi.

,,Policie. Mamka s tátou a Jaxonem jsou v nemocnici.''

Probudil jsem se celý zadýchaný a spocený. Opět se mi o tom zdálo. Tyhle noční můry mě doprovází už tři roky. Pořád dokola ty stejné. Z toho samého dne.

Rukama jsem si protřel obličej a vydechl. Zvedl jsem se z postele a šel si do kuchyně nalít vodu.

Přešel jsem ke skříňce, ze které jsem si vytáhl skleničku a nalil do ní vodu z plastové petlahve. Hodiny ukazovaly šest ráno. Všiml jsem si, že ze zadního pokoje z poddvěří vychází světlo. Jaxon zase ponocuje.

Skleničku jsem položil do dřezu a vydal se na opačnou stranu chodby.

Jemně jsem zaklepal a vstoupil dovnitř.

Viděl jsem jak Jaxon sedí u okna a kouká do dalekohledu.

,,Jaxone, nemáš ještě spát?'' Zeptal jsem se ho a zavřel za sebou dveře.

Jaxon se odtrhl od dalekohledu a koukl na mě.

,,Já vím Justine, ale dnes má jít dobře vidět měsíc a dobře víš, že na svůj blog přidávám obrázky. Tohle se jen tak nevidí.'' Natěšeně řekl.

,,Máš odpočívat.'' Povzdychl jsem si a sedl si na jeho speciálně vyrobenou postel.

,,Já vím, ale dnes mě nic nebolí. Prášky jsem si vzal. Justine prosím.''

,,Okey. Ty do školy nemusíš, ale já jo. Dneska až přijdu, tak by si měl být po rehabilitaci. Na ní s tebou jde babička Angela.''

,,Dobře.'' Povzdechl si, ale následně se usmál.

Usmál jsem se na něj zpět a šel ke dveřím. ,,Takže se uvidíme odpoledne.'' Koukl jsem na něj, ale nevěnoval mi ani sekundový pohled, jelikož byl zabraný do svého koníčku; do Astronomie.

Šel jsem do svého pokoje a ještě nachvíli si lehl na postel. Jednou rukou jsem si podložil hlavu a přemýšlel.

Opět skončil víkend a mně začíná týden mučení. Ve škole mě zná každý, ale zároveň nikdo. Všichni o mně mluví, ale nikdo nemluví semnou. Je to deprimující, ale zvykl jsme si. Jsem tam známý jako ''ten divný''. Za celou dobu, co na té škole jsem sem si nenašel nějakého vrstevníka, se kterým bych se bavil. Nevadí mi to, spíše naopak vyhovuje mi to. Oni neví nic o mně a já nevím nic o nich.

Když jsem se probral ze svých myšlenek, bylo čtvrt na osum. Musím se připravit.

Vstal jsem a šel do koupelny, kterou mám v pokoji. Přešel jsem k umyvadlu a vzal si kartáček. Vyčistil jsem si zuby a vrátil ho zpět i se zubní pastou. Z poličky jsem vzal tubu s gelem na vlasy a trochu si ho vymáčkl na ruku. Dlaněmi jsem si ho rozetřel a poté aplikoval na vlasy. Tubu jsem zavřel a vrátil zpět na poličku.

Vyšel jsem z koupelny a přešel k šatníku, ze kterého jsem si vytáhl jeany a bílé V-éčkové tričko. Kalhoty jsem nechal spadnout pod zadek. Na krk jsem si dal jeden zlatý řetěz a stříkl na sebe pár kapek voňavky.

Z rohu jsem si vzal batoh a vyšel ven z pokoje. V kuchyni už seděla babička Angela.

,,Dobré ráno Justine.'' Usmála se a odpila si z hrnku s kafem.

,,Dobré, co tu děláš tak brzy? Neměla si přijít až v devět?'' Zeptal jsem se a sedl si naproti ní.

,,Ano měla, ale pro jistotu tu budu s Jaxonem.'' Přikývl jsem na náznak toho, že jsem jí rozuměl.

,,Zase ponocoval.'' Uchechtl jsem se nad vzpomínkou jiskřiček, které byly v jeho očích. U tohohle je šťastný, proto mu to nezakazujeme. Je to jeho koníček už odmalička. Pozná všechna souhvězdí, kdy má být hvězdný roj.

Babička Angela si povzdechla a složila noviny na stůl. ,,Měl by odpočívat.'' ,,Ano měl, ale znáš ho. A říkal, že dnes prý jde dobře vidět měsíc.'' Řekl jsem a koukal na ní.

,,Nic mu neříkej, víš že je Astronomie jediná věc, u které se odreaguje a necítí tu bolest.''

,,Ano vím a neboj se. Nikdy bych mu to nezakázala.''

,,Ja vám, jen říkám.'' Usmál jsem se. ,,No nic tak já půjdu.''

,,Umm.. Samozřejmě.'' Upila si opět z kafe. Dal jsem jí pusu na tvář a šel si obout boty.

,,Odpoledne se uvidíme.'' Ještě trošku zakřičela.

Zabouchl jsem dveře a šel k autu, které mám zaparkované před barákem.

Nasedl jsem a tašku si dal na místo spolujezdce. Klíčky jsem zastrčil do zapalování a nastartoval.

Po chvíli jsem přijel na školní pozemek, kde jsem zaparkoval. Vytáhl jsem klíčky a vzal si batoh. Jakmile jsem vylezl z auta všechny pohledy se upřely na mě, ale jakmile zjistili, že jsem to já začali si šeptat. Nijak jsem tomu nevěnoval pozornost a šel do budovy.

☆☆☆☆☆☆
Tak je tu první část. Ano vím, že jsem říkala že jí budu psát až dokončím své nynější story, ale tak aby jste měli jen"představu" :) Tahle první část je opravdu o ničem.. ale nebojte rozjede se to ;) Snad se vám část tedy líbí a byla bych ráda za váš komentář :*

<Klaruska Biebs>