Já,Ceredif, byl jsem pověřen králem Itmarem, abych pro jeho syna Lagwise zapsal osudy jedenácti družníků krále Gudleifra, Itmarova děda, aby se Lagwis poučil z jejich činů a ve svém počínání si znich bral příklad. Píši tedy o těchto jedenácti mužích, a o králi Gudleifrovi se zmiňuji jen málo, protože o něm vypráví mnohá kronika. A jelikož se nezabývám toliko popisovánímm důležitých událostí,alebrž, a to především, životními příběhy družíků, nazval jsem svůj spis ne kronikou ale ságou.
O příbězích družníků jsem se dozvěděl několikerou cestou. Především z výprávění králova družníka Arnwalda Askuta Drakobijce, pod jehož velením jsem se několikrát plavil na královských lodích a od něhož jsem se obstojně naučil starému jazyku, než jeho vyprávění bylo dosti kusé. Pak z vyprávění dalšího králova družníka,Reiulfa Veselého,
Arnwaldova pozdějšího pobočníka, a z vyprávění posledních dvou družníků, kteří zustali v královských službách, Haralda, syna Morcantova, a Randwulfa Vlčího Čenichu, kteří mnohé co jsem věděl Arnwalda a Reiulfa,upřesnili. Dále z vyprávění Černého Balda,taktéž bývalého králova družníka,kterého jsem navštívil na jeho rodném sídle při úpatí Dankradu, kam se,opustiv královské služby, se svou ženou uchýlil,a z vyprávění Asgeiira Lékaře,kterého jsem navštívil cestou z Dankradu.Konečně mi velmi posloužila kniha kterou jsem pečlivě za pomoci lesních mužíků,a nikolivěk bez nesnází přečetl.
Měl jsem v úmyslu navštívit ještě poslední dva družníky,kteří zustali krom Balda,Haralda,Reiulfa a Asgerra naživu,totiž Olbříma Morcenta a Tankreda Bystrozrakého,než ja jsem ke svému žalu seznal, Morcant již také zemřel- na horkou nemoc a o Tankredovi nemá nikdo žádné zprávi,ani jeho bratr Dalior, od kterého jsem se dozvěděl některé podrobnosti týkající se cesty do jižního Edagwonu a velké bitvi pod královskou horou Mirabatem,druhé v pořádí,které se stejně jako cesty-sám též zučastnil, ještě se dvěma bratry,Rilanem a Segodurem.
Jelikož mohu,bohužel,zapsat jenom to co jsem slyšel, či viděl,či četl v neuplných zprávách ve knize, jsou místy v Sáze nepřístupnosti. Ku příkladu je jisto,že Arnwald žil již tři roky mezi lidmi, než vstoupil do královských služeb, avšak není jasné, co po celé ty tři roky dělal, ví se jen, jak prožil rok první a poslední. Nelze ani určit, kde se setkal s Ulmerem a Jarechem. Rovněž sporná je například délka cesty skálou Lorenem, neboť někteří uvádějí tři dny a jiní den a noc. A takových nepřesností je více,než nebudu se o nich již zmińovat,jsouť bez vlivu jak na činny družníkůtak na jejich statečnost,odvahu,čestvytrvalost,moudrost,obmyslnost etc., a mně jest zabývati se toliko těmito věcmi.
V Sáze jsem se pokusilvěrně a podrobně vše zachytit, aiž bych zapisoval různé bajky a pověsti,kteréž nyní po zemi o družnících kolují, jako že se Sian s podkovou uměl proměňovat v havrana,což vzniklo beze vší pochyby z toho, že Siama doprovázel mluvící havran Caradac z Hnízd moudrých havranů na březích moře, a jiné a jiné.
Sepsání Ságy mi trvalo, počítaje v to cestu za Balem,cestu za Morcantem,cestu do Hvozdu k lesním mužíkům,kteří mi pomohli přeložiz knihu- neboť Waltheriho překlad se nedochoval-a navíc mi mnho o svých schvancích řekli,a marné hledání Tankreda,šest a půl roku a dopsal jsem ji u padesátého sedmého ruku věku svého.
AHOJKY TAK PÍŠI SVŮJ DALŠÍ PŘÍBĚH TOTO JE JEN PROLOG DALŠÍ KAPITOLA BUDE O ZEMI VE KTERÉ SE NÁŠ PŘÍBĚH ODEHRÁVÁ TAK SNAD JSEM VÁS JIŽ NALÁKAL A PŘÍJDE VÁM MUJ PŘÍBĚH K CHUTI. A příjdete k jiným myšlenkám neý máte tet. A třeba se vám podaří uniknout z reality.
ČTEŠ
PEVNOST
FantasíaPříběhy uchovávané v prastaré svatini pohoří DAnkradu. Po staletí jsou do ní orlím brkem, vedený neviditelnou rukou osudu,zapisovány příběhy, které se odehrály v zemi Éllad. V divokých dobách, kdy proti sobě po generace bojujío nadvládu nad zemí dva...