XXIV. VÝLET

266 10 9
                                    

V obýváku seděl táta a popíjel s mamkou kafé

,,Ruth jsem ráda, že už si doma mám pro tebe překvapení,,

,,Co on tu dělá mami"

,,Přišel za tebou a za Iz"

,,Ahoj Ruth jsem rád, že tě vidím volal jsem ti ale nebrala si mi to"

,,Mohlo ti dojít, že stebou nechci mluvit "

,,Ruth moc se omlouvám za to co jsem udělal ale ty sama moc dobře víš že mezi mnou a mamkou to neklapalo a než se trápit tak jsem musel odejít"

,,Si už skoro dospělá Ruth takže to musíš přijmout tak jak to je" vmísila se do toho mamka

,,Ruth nepřijel jsem aby jsme se hádali"

,,A co tady teda děláš"

,,Chci vzít tebe a Iz na výlet"

,,Díky ale nechci mám školu a brigádu"

,,Za týden máš podzimní prázdniny a chtěl jsem pro vás udělat něco hezkého"

,,Co máš v plánu tati"

,,Obě dvě chci vzít na chatu u jezera vždycky si to tam měla ráda"

,,To ano tati ale to my bylo pět"

Koukla jsem se na mamku

,,Mami já nechci jet"

,,No tak Ruth obě vám to pomůže se zase sblížit je to tvůj táta a chce aby si ho měla ráda"

,,Mami když jsem ho nejvíc potřebovala nebyl tu a teď přijde s nějakým výletem na usmířenou promiň ale tohle mu nevěřím a navíc vždyť ho Iz skoro nezná nebyl u ní když potřeboval tátu a teď bude dělat jakože co promiň mami ale tohle neberu "

Otočila jsem se a zavřela za sebou dveře do obýváku, ale slyšela jsem mamku, jak říká tátovi

,,Neboj bude to v pořádku já sní ještě promluvím"

Téhož večeře mi ještě přišla smska od Elliota

,,Chybíš mi"

Neodpověděla jsem na to jen jsem si to přečetla a dala telefon zpátky na stůl

Nevěděla jsem, co si mam jako myslet

On si jako myslí, že přijede po takové době a bude vše Ok

Tak to ani náhodou nehodlám se smířit stým, že bych měla být týden sama s člověkem s kterým si nemám co říct

Navíc teď musím zkoušet, když jsem uvrtaná na hlavní pěvecké číslo našeho podzimního plesu ve škole

PROČ? PROČ? PROČ?

To se snad všichni domluvily, že mi chtějí udělat ze života ještě větší zmatek, než mám teď

Pan Grevers, podzimní ples, vystoupení, Eliott, Hailey, balet, brigáda, táta

Na jednu 17letou holku je toho až moc

Začínám to pomalu nezvládat

Slyším, jak klapli vchodové dveře do baráku

KONEČNĚ táta odešel

,,Ruth" stála za dveřmi pokoje mamka

,,Ano mami"

,,Můžu stebou mluvit"

,,Ano ale pokud se jedná o tátu a ten jeho návrh tak ti rovnou řeknu ne"

,,No tak udělej to pro mě a pro Izabell"

,,Mami já nemůžu"

,,A proč?"

,,Za prvé nechce se mi Za druhé proč bych měla jezdit někam s člověkem s kterým nechci mluvit natož sním být v jedné místnosti a Za třetí musím trénovat mám vystoupení na podzimním plese mám tam zpívat"

,,Vážně Ruth to je skvělé si úžasná ty to zvládneš"

,,A k tomu tátovi chápu, že sním máš nějaké neshody ale hodně mi záleží na tom aby jste se udobřily a když sním dokážu vyjít já tak dokážete sním vyjít ty a Iz"

,,Ale mami" fňukla jsem

,,Si velká holka zvládla si těžší větší a tohle taky zvládneš týden ti uteče jako nic"

,,Mami pojedu ale dělám to hlavně pro Iz a nejedu tam kvůli tátovi

,,Zlatíčko moje jsem tak ráda, že tě mám"

,,Já tebe taky mami"

Najednou přiběhla do mého pokoje Iz skočila mi na postel a začala ječet

,,Jedeme na výlet jupííííí"

,,To víš, že jo a teď přestaň skákat ty opice"

,,Nejsem žádná opice"

,,To si když takhle vyvádíš"

Všichni jsme se začali smát a já byla po dlouhé době konečně šťastná... 

DÍKY TOBĚ JSEM TO JÁKde žijí příběhy. Začni objevovat