Do černé tmy zašeptám tiše ,
Všechny sny,přání co zůstali ještě.
Ty jenž nikdo nevidí a neslyší ,
Aby mi pomoct nemuseli.
Chtěla bych křičet, řvát a brečet.
Však hrdost mi to zakazuje.
Možná je to dobře, co já vím.
Ale i tak to nenávidím.
V okně objevilo se světlo
Jako by mě slyšelo ,
Ještě tiše než já šeptlo :
,,Proč brečet ,řvát a křičet
Když tě nikdo neslyší.
Radši se usměj falešně
I když tě to netěší .
Svět je ignorant a ty to víš
Stejně jako já to však nepochopíš ."
Pak zmizelo či zhaslo.
A už se nikdy neukázalo.
A já ? Držela jsem se jeho rady .
Nač ztratit hlas křičením
Když ani tak mě nikdo neuslyší.
ČTEŠ
Černobílá Sbírka
PoesíaMáte taky někdy pocit že potřebujete nějakou amatérskou poezii ? Pokud ano tahle Černobílá sbírka je přímo pro vás. Nejsou zde žádná básnická extra díla , ale psaní těchto básniček mi docela pomohlo. Tak snad pomohou i někomu z vás.
