7

7 2 0
                                    

Ráno mě probudila Misa, potom jsme šli na snídani, máma udělala lívance a já jsem snědla jenom jeden a šla jsem se připravit na slavnosti, vzala jsem si na sebe vojenské kalhoty po Timovi a vínovou mikinu po mámě a šla jsem zase dolů, Tim měl na sobě modré kalhoty a zelenou mikinu, Misa si vzala modré šaty, máma měla zase dlouhou sukni a lososovou košili s krátkým rukávem.

Šli jsme do auta máma si sedla k volantu a my si sedli do zádu a jeli jsme do města.

Když jsme přijeli všude byli stánky s různými věcmi a jídlem, my jsme ale čekali na tetu a spol.

"Hale tady jsou,, ozvalo se za námi

"Ahoj Bello,, řekla mamka

"Ahoj Aničko,, řekla teta

"Tak, toto jsou moje děti,, ukázala za sebe teta.

Stáli tam 3 děti a jedno držela v ruce.

"Počkat ty jsi říkala že se ti narodilo 3 dítě ne 4,,

"Nene, to jsem ti neřekla,,

"Ale jojo,,

"No tak jsem se přeřekla,, řekla teta

"Takže toto je Dan, je mu 10 let, toto je Nina té je 7, toto je Bioko jsou mu 4, atoto je Natálie té je 0,, řekla teta

"A co ty tvoje děti, jak se jmenují a kolik jim je,,

"Tak toto je Tim je mu 8 let, toto je Nyru té je 6, toto je Misa jsou jí 4, a toto je orphan je jí 1 rok,, řekla máma

Po chvíli

Máma šla s tetou někam na lavičku si sednout a nás tam nechali stát, Misa se odebrala hrát si s Ninou, Tim šel s Danem a na mě nezbyl nikdo jiný než Bioko (samozřejmě že orphan a Naty byli s mamkama xdd).

"Ahoj já jsem Bioko,, řekl kluk

"Ahoj já jsem Nyru,, řekla jsem naspět

"Pojď, půjdeme támhle,, ukázal na nějakou starou asi opuštěnou budovu v dáli a táhnul mě tam, když jsme stáli před ní tak jsem se ho zeptala.

"Proč by jsme tam měli chodit?,,

"Protože mě to na hřišti nebaví a nemám moc rád tyto slavnosti,,

Jeho odpověď mě mírně překvapila a pak jsem mu řekla.

"Já taky ne, nemám ráda hluk a moc lidí na jednom místě,,

Jen se na mě otočil a usmál, pochvíli mě vzal za ruku a řekl mi.

"Tak pojď, nebo se tam dneska nedostaneme!,,

"Dobře,,

Vytáhnul mě dovnitř, vypadalo to že to tam zná, pak mě táhnul po schodech až na vrch a zastavil se před žebříkem.

"Běž první,, řekl a já šla

Když jsem vyšplhala nahoru stoupla jsem si a zjistila že jsme na střeše budovi, po chvíli přišel i bioko a začal mě tahat na kraj střechy sedl si a poplácal na zem vedle něj na náznak abych si sedla.

Když jsem si sedla tak bylo chvíli ticho a pak řekl.

"Miluju to tady,,

"Miluju ten vánek který tady je,,

Jen jsem se na něj podívala

"Hah...Nyru, to je ale pěkný jméno,, řekl s úsměvem

"Ale to co je v tobě, moc hezké není že?,,  Uchetl se, já jen nechápavě pozorovala jeho úšklebek

"No tak, co jsi udělala Nyru, chci to vědět,, řekl mi to celí vysmátý

"Ty asi nejsi úplně..no... psychicky v pořádku že?,, Zeptala jsem se ho a on se jen usmál ještě víc

"A kdo tady na té střeše jo, a kdy byl, nevšimla jsi si toho, na zemi pod tímto barákem je tolik zaschlé krve lidí, protože je to tu nebavilo, nebo nebyli psychicky v pořádku, skočili přímo od tuď kde ty právě sedíš a snažíš se zakrýt ten strach z toho co říkám, nemám pravdu?,,

Popravdě ve mě přibýhala neuvěřitelná panika a strach z toho co to mele

"Co jsi zač?,, Zeptala jsem se ho

"Co jsem zač, to spíš já bych se tě měl zeptat co jsi zač, ale já to vím, jsi monstrum že, tvé rudé oko s křížkem vydává hroznou zlou energie aniž bys to věděla, měla by sis to krýt,,řekl a dal mi pásku na oko, já jsem si jí nandala přez oko a zmateně jsem se na něj podívala

"Proč u sebe taháš pásku na oko?,,

"Já vlastně ani nevím, tahám u sebe mnohem víc věcí, třeba jako tohle,, řekl a vytáhl z kapsy lovecký nůž

"Proč u sebe taháš nůž, jsou ti jen 4 roky,,

"Jo a ty jsi někoho zabila a je ti jen 6 let, nemám pravdu?,,

"C-co, jak tohle víš?!,, Začala jsem panikařit

"Neboj, nikomu nic neřeknu, vím to protože mám tohle,, vytáhl z kapsy nějaký papír, "to je pečeť rodu akagami, je stará přez 100 let, je v ní napsáno všechno o tom co se ti stalo, znal jsem i tvoje jméno i před tím, ale neznal jsem tvoji tvář, věděl jsem ale že když pojedu sem tak že to poznám díky tvému oku, píše se tu minulost přítomnost, ale i budoucnost, je tu napsáno tvé jméno jako 43 nosič démoní krve, já budu 44, tvá máma je 42 a moje máma 41, já sice ještě démoní krev nemám ale teprve mě to čeká, za dobu neurčitou, píšou se tu věci sami od sebe, což je docela dost děsivé ale to koho jsi zabila jsi zabila přede včírem žejo?,,

"Jo,,řekla jsem a snažila jsem se pobrat to co mi řekl

"Hmm... Kolej toto je hustý!!,, Řekl a vzal do ruky nůž mezitím co pečeť položil přede mě,

"Když tě teď řízenu,, říznul mě a já jenom sikla "tak se to sem napíše,, ukázal na pečeť kam se samo od sebe začalo psát: neznámí poranil 43 nosiče démoní krve

"Huh?!,, Vyjekla jsem

"Vým jsi zmatená, je toho na tebe moc najednou ale, na,, dal mi lovecký nůž a pečeť "nech si to bude se ti to hodit,, řekl a odešel pryč ze střechy.

Po chvíli jsem taky slezla ze střechy a šla zpět na slavnosti, celou dobu jsem přemíšlela nad tím co mi řekl.

"Nyru, tady jsi,, ozvalo se za mnou, stála tam mamka

"Pojedeme domů tak pojď,,

Jeli jsme domů, já přemíšlela nad tím co mi Bioko řekl.

Když jsme přijeli domů už byl večer máma nám dala k večeři polévku a já jsem snědla jenom tak 3 lžičky a šla jsem si lehnout.

______________________________________

Ahojky je tu konec další kapitoly doufám že se vám líbyla, není tu nic co bych vám chtěla říct takže čajk lajk xdd ಠ∀ಠ ಠ∀ಠ ಠ∀ಠ

1056 slov

Cold (Zrušeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat