3.

270 23 0
                                    

Nagisa :

Druhý den ráno byl víkend, a to znamenalo, že my měli volno. Já se ho rozhodl využít tak, že půjdu ven s přáteli, ale to mi zatrhla máma.

"Nagisa, kam to jdeš?" řekla ve chvíli, kdy jsem otevíral dveře .

"Ven s přáteli" už jsem chtěl zavřít, jenže...

"To snad nemyslíš vážně, celý týden jsi s nimi ve škole, tak co kdyby jsi dal dnešek jen své mamince?" otočil jsem se a všiml si toho skoro naštvaného výrazu a tak jsem neměl na výběr. Zavřel jsem a sundal si boty.

"Já věděla, že svojí mamince neublížíš" popravdě ani neví, jak často jsem jí chtěl ukázat své atentátnické schopnosti, přímo na ní, ale tím pádem bych ohrozil sebe, celou misi, Korosenseie a vlastně celou třídu 3E. To jsem nemohl dopustit.

"Nagiso, co kdyby jsi si sundal ty tvoje culíky a ukázal ty tvoje překrásné dlouhé vlasy" já jen dělal co řekla, protože jsem chtěl, aby byla šťastná, jelikož je to pořád moje máma a já jí nadevše miluji, i když má své nedostatky.

"Podívej koupila jsem ti tyhle růžové šaty, podle mě se budou skvěle hodit k tvým vlasům, na, běz si je vyzkoušet" třeba jako je tento.

"No podívejme, jak ti to sluší, stále nechápu, proč nenosíš dámskou uniformu, ta by ti tak slušela" nejvíce mě štve, že mi sebrala mobil, takže se ani nemůžu ozvat ostatním, že nedorazím. Mělo to být i podlouhlé době co jsme měli být na společné akci a ještě k tomu i s Karmou.

Karma :

"Hmm, to je zvláštní nebere to" řekl jsem potichu a čekal, jestli nepřijde on a nebo ostatní.

V tu chvíli jsem si všiml skupinky čtyř lidí. Přesněji Kayano, Okuda, Nakamura a Terasaka.

"Tsss, tak člověk kvůli němu vyleze z postele a on se ani neukáže" řekl jsem dost vytočeně a takový pohled jsem hodil i na ostatní, kteří mě oslovili.

"Ahoj Kar... Děje se něco? a kde je Nagisa my mysleli, že je s tebou?" vyzvídala Kayano a já jen měl náladu na všechny vytáhnout pistoli, ale to by k ničemu nevedlo, navíc tu bylo v okolí moc lidí a i kdybych použil protiučitelskou, tak bych šel nejspíše za katr a to jsem nechtěl, ne dokavaď nezabijeme tu chobotnici.

"Ne se mnou není, a když tady počkáte, tak i zjistím kde" ostatní jen kývli a já se vydal směrem Nagisův byt.

"Nemysli si Nagiso, ze mě nikdo šašky dělat nebude!" řekl jsem když jsem pomocí parkuru mířil k jeho pokoji.

Láska až za hrob, DOSLOVA (Karmagisa)Kde žijí příběhy. Začni objevovat