Divná Čarodějka [Harry Potter]

2. Kapitola

Dnes jdu na svoji první hodinu. Bude to hodina v přírodě. Hagrid má v plánu nám představit svého hypogryfa Klofana. Je to moc nádherné stvoření. Když jsme přišli do lesa tak Harry byl první kdo se na Klofanovi proletěl. Byl to nádherný pohled. Byla jsem dal od ostatních. Nikoho jsem moc neznala. V křoví se něco pohnulo. Nikdo si toho nevšiml, ale já byla zvědavá a tak jsem se rozhodla to prozkoumat. Najednou z křoví vyběhl bílí zajíc. Zastavila jsem se a sedla si na zem abych ho nevyplašila. Zajíc se rozhlížel a přihopkal ke mě. Bude to znít divně, ale já mu rozuměla. Věděla jsem že se mě nebojí. Jakmile jsem začala zajíčka hladit přiběhla ke mě srnka. Také se nebála a nechala se hladit. Najednou jsem slyšela jak někdo řekl "Co to dělá..." "Proč si s těmi zvířaty povídá?" "Je divná.." ale mě to nevadilo. Najednou jsem viděla jak je mě přišla Luna. "Rozumí ti že?" "Ano, aspoň si to myslím..." Řekla jsem a ona se usmála. Najednou zvířátka odběhla pryč. Já se zvedla a viděla že Harry se vrátil zpět s Klofanem. "To by zvládl každý Pottere." řekl Draco a rychlím krokem šel ke Klofanovi. Ten se ho lekl a kopl ho do ruky. Jakmile jsem viděla vyplašeného Klofana přiběhla jsem k němu aby Dracovi víc neublížil. "Ššš v klidu uklidni se Klofane." Řekla jsem. "Dávej pozor Sáro ať se ti nestane to samé co Dracovi." řekl Hagrid, ale já i tak dále stála před Klofanem. Klofan se uklidnil a položil mi hlavu na ranemo. "Líbíš se mu." řekl Hagrid a já se usmála. Přišla jsem ke Dracovi a podívala se mu na ruku. "On mě zabil! Au!" řval Draco. "Nešij sebou!" řekla jsem a začala mu ošetřovat ruku. Měl ji naraženou. Ošetřila jsem mu škrábnutí a odtrhla si kousek látky ze svého pláště a použila jsem ji jako šátek na naraženou ruku. Zavázala jsem mu za hlavou konce šátku a cítila jak mě někdo chytl za ruku. Byl to Draco. "Děkuju." řekl. Já se na něj podívala a řekla "Kdyby jsi nebyl tak sobecký tak se ti nic nestalo." řekla jsem a zvedla stoupla si. "Výborně Sáro." řekl Hagrid a usmál se na mě. Já mu úsměv opětovala.

Po hodině za mnou přišel Harry. "Proč si Malfoyovi pomohla?" "Cítila jsem že potřebuje moc tak jsem prostě musela." řekla jsem a on nadzvedl obočí. "Proč se ptáš?" "Já jenom, že mu nikdo moc nepomáhá, víš on je nebezpečný." řekl a já na něj koukla nechápavým výrazem. "Už musím jít přijdu pozdě na hodinu lektvarů a musim se jít ještě převléknou." řekla jsem a šla si převléknout plášť. Když jsem přišla na hodinu tak si sedla ke stolu kde nikdo neseděl. Najednou si ke mě sedla Hermiona. "Ahoj." řekla jsem. "Ahoj co si píšeš?" zeptala se mě. "Ale nic." řekla jsem a uklidila si deník. Najednou přišel učitel. Byl to Snape. Musela jsem předstírat, že to není můj otec. Začal vysvětlovat látku a zadal nám zadání jaký lektvar máme udělat. Začala jsem lektvar vytvářet. "Ty víš jak na to?" zeptala se mě Hermiona. "Je to jednoduché. Ty nevíš jak na to ? Já myslela že jsi nejchytřejší studentka." "Ale jo vím jen mě překvapuje, že někdo jako ty když si zameškala předešlé roky, že budeš vědět jak na to." "Studovala jsem doma sama." Ano většinu času co jsem byla doma jsem byla sama. Otec učil na škole a já byla doma a sama studovala.
Když jsem si šla pro bylinky k velkému stolu tak jsem najednou uslyšela výbuch. Byl to můj kotlík. Něco se pokazilo. "Slečno Walker, očekával jsem od vás lepší práci." Řekl Snape. "Omlouvám se pane. Nevím co se pokazilo." jakmile jsem to dořekla tak jsem si všimla jak se u vedlejšího stolu někdo směje. Byla to Pansy. No jistě to ona byla ta co mi zničila lektvar. Ale nechtěla jsem ji obviňovat, když jsem neměla důkaz.

Po hodině lektvarů jsem šla na kolej. Když jsem vešla k obrazu, který mi dal hádanku nevěděla jsem odpověď. Najednou někdo přišel odpověděl na hádanku a dveře se otevřeli. Byl to Draco. Usmála jsem se na něj "Co ruka?" zeptala jsem se a on pokrčil rameny. "Už to nebolí" řekl a já vešla do hlavní haly v naší koleji a šla jsem do svého pokoje. Sedla jsem si na postel. Co to se mnou je? Cítím jako kdybych měla motýlky v břiše. Draco je tak.... tak krásný. Asi jsem se zamilovala. Vzala jsem si deník a začala si psát a rozhodla jsem se že Draca nakreslím. Nakreslila jsem si ho do deníku. Najednou někdo zaklepal. Šla jsem otevřít. Byla tam Pansy. "Ahoj co potřebuješ?" zeptala jsem se a ona mě odstrčila a zavřela dveře od pokoje. "Dobře mě poslouchej, Draco je můj tak se od něj drž dál rozumíš?!" řekla a strčila do mě, já zakopla a spadla na vázu na stole. Pořezala jsem si o rozbité střepy ruku. "Ano rozumím." řekla jsem a chytla se za ruku. Ona se otočila, odešla z pokoje a zabouchal dveře. Co si o sobě myslí?! Ošetřila jsem si ruku a uklidila rozbitou vázu.

Šla jsem na hodinu bylinkářství. Prohlížela jsem si různé bylinky, zapisovala jsem si je a kreslila do sešitu. "Hezky kreslíš." řekl známý hlas. Byl to Draco. "Děkuju." řekla jsem a dál se věnovala bylinkám.     "Ty mluvíš se zvířaty?" Zeptal se mě a já pokrčila rameny. Najednou jsem cítila bolest. To má ruka, byla hodně pořezaná a bolela mě. Draco si toho všiml, vzal mi ruku a podíval se na ni. "Co se ti stalo?" "Ale nic, jen sem spadla na vázu." Nechtěla jsem říct že mě Pansy strčila. "Hodně to krvácí měla by jsi jít na ošetřovnu." "To je v pohodě." řekla jsem a dál si psala. Ale přes tu bolest to nešlo. "Pojď zavedu tě na ošetřovnu." řekl chytl mě za ruku a šli jsme na ošetřovnu. "Copak potřebujete studenti?" zeptala se ošetřovatelka. Draco vzal moji ruku a řekl "Je pořezaná a potřebovala by ji ošetřit." "Jak se vám to stalo slečno?" "Zakopla jsem a spadla na vázu." řekla jsem a ošetřovatelka mi začala ruku desinfikovat. Pálelo to, ale já to musela vydržet.
Po to co jsme šli z ošetřovny jsme šli na kolej. Draco mě doprovodil před dveře mého pokoje. "Děkuju že jsi na mě tak hodný. Já ...." Nestihla jsem doříct větu, protože mě políbil a já náš polibek prodloužila, ale po chvilce jsem se od něho odtáhla. Vzala jsem ho za ruku a vešla s ním do mého pokoje. "Ty máš pokoj sama?" "Ano žádná z holek se mnou nechce být." řekla jsem a položila svůj deník na noční stolek. Šla jsem nakrmit Kristie. Když jsem se otočila viděla jsem jak si Draco prohlíží kresby v mém deníku až narazil na kresbu kde byl on. "To jsi kreslila ty?" "Ano...." řekla jsem a vzala mu deník z ruky. "Taky kreslím." řekl a já se na něj usmála a on my úsměv opětoval. Sedla jsem si na postel a on si sedl vedle mě. "Myslíš si, že jsem divná?" zeptala jsem se a on nadzvedl své obočí. "Proč by jsi měla být divná?" "Všichni si to myslí." "Ale já ne." Políbila jsem ho a on náš polibek prodloužil. Odtáhla jsem se a řekla "Víš chtěla jsem ti něco říct." "I já tobě" "MILUJU TĚ" řekli jsme oba naráz. Začervenala jsem se a on mě políbil.

Tak tady máte další kapitolu. Doufám že se vám líbí. Co si myslíte že se bude dít dále?