Pergamen v srdci

PRVNÍ SOUBOJ

Nemám zbroj ani nic podobného jako ostatní rytíři, ale nikdo neví že jsem pouhý hoch. Jsem v utajení a tak to musí zůstat. Zjistit to náš pán, tak vím že mi život vezme. Můj první boj byl s rytířem Bastelierem. Pocházel nedaleko naší země avšak byl milosrdnější než náš pán. Pravidla byla jasná, na život a na smrt.
Při vybírání zbraní moc nebylo čemu na výběr, vzal jsem si pouhý nůž, který jsem si sám ukutal. Bastelier si vybral sekeru a dřevěný štít. Stoupnul si naproti mě a hleděl mi oči, šlo vidět že boji ale já věděl že jej musím zabít.
Zápas už začal a Bastelier se proti mě rozeběhnul s napřaženou sekerou, stačil jsem mu uhnout a říznout ho podél stehna. Kleknul si na zem a položil štít. Řekli mi ,, Jsi to dobrý rytíř ale ať to je fér, budeme bojovat na nože,,. Zahodil svou zbroj, vzal si nůž a boj pokračoval. Chvilkami jsme chodili oproti sobě a neútočili. Ale já se rozhodnul zahájit útok avšak Bastelier mi nůž vbodnul pod žebra. Bylo to velmi bolestivé a hodně jsem krvácel. Chtěl jsem to vzdát ale nemohl jsem. Vstal jsem a se slzami v očích jsem pokračoval dál v boji. Bastelierovi jsem probodnul srdce. Skácel se bez dechu na zem, kouknul jsem na něj a věděl jsem že zápas skončil. Zahodil jsem nůž a opustil bojiště. Sundal jsem si hábit a začal čistit ránu vodou z vědra. Rána je velká ale ne smrtelná. Zítra mě čeká další boj ale vím že neusnu s doměnkou že jsem někomu vzal život.