Když mi bylo 16 let, stalo se mi něco divného. Byl jsem s kamarádem ve městě a sedli jsme si do parku na jednu lavičku. Seděli jsme a povídali si. Naproti nám byla další lavička na které nikdo nebyl. Asi po deseti minutách si tam sedl jeden pán a koukal na nás. Kamarád se na něj ani jednou nepodíval a já jsem si po chvilce řekl, že by bylo dobré ho pozdravit. Tak jsem se na něj podíval a řekl jsem: "Dobrý den..." To, co se stalo pak, si vybavuju každý den. Ten muž se na mě podíval s tak velkým údivem, že se mi jeho překvapá tvář vybavuje dodnes. Náhle se mě kamarád zeptal koho zdravím, že nikoho nevidí. Já mu odpověděl, že přece toho starého pána naproti a podle něj tam nikdo nebyl.
ČTEŠ
Krátké Horory
HororHoror nemusí být dlouhý aby z něj šel strach. Tak se vrhněte na čtení a já vám přeji, ať si jí užijete (hlavně v noci). *Příběhy nejsou moje, ani jsem je nevymýšlela! Většina je z internetu.* ---------- Umístění:
