connection by destiny |Snarry|

Bradavické trosky

Ten hlas zněl celou velkou síni byl slyšet křik holek který měli strach " Buď mi vydáte Harryho Pottera nebo z Bradavic zbydou jen trosky budu na něj čekat v zapovězeném lese vy ostatní aby jste se nenudili pošlu pár smrtijedů" Rozhodl jsem se půjdu tam ale potřebuju se ještě rozloučit vím že tady to nepřežiju Hermiona běžela obejmout jako bych umíral ona fakt přijde na všechno " Že tam nepůjdeš? " zeptala se s obavami v hlase koukl jsem se na ni provinile ale nic s tím neudělám zachráním plno životu třeba ho i porazím ale kdo ví rozloučil jsem se s Přáteli chtěl jsem zajít ještě za ním ale věděl jsem že to bude ztráta času a proto jsem se vydal k  zapovězenému lesu kde měl být ten co mě má za úkol zabít

Severus
lítal jsem všude abych ho našel musel jsem mu říct co jsem si uvědomil ano miluju ho je to sice divný učitel a žák o tolik let ale mě je to jedno při tom když jsem běhal jsem se srazil s Grangerovou a weasley " Kde je Pan potter? " Řekl jsem tak rychle že se divím že mi rozumněli  "Šel do  zapovězeného lese" Grangerová brečela a weasley neměl slov stejně jako teď učitel lektvarů stál s otevřenou pusou a nemohl najít slova ne nemůže být pozdě rychle jsem se rozběhl k lesů

Harry
"Bolí umírání?" Řekl jsem své mamce v právé ruce jsem držel kámen vzkřišení "je to rychlejší jak usínání" Jsem připraven řekl jsem si pro sebe a naposledy jsem pohlédl na ty lidi který mi byli nejblíž a umřeli až moc brzo upustil jsem kámen na zem a šel jsem k tomu místu kde byl Voldemort můj protivník který dnes zemře jelikož už z viteálu chybí jen had a až ho zabijou už nic nebude stát v cestě tomu aby zemřel i on slyšel jsem hlasy...ne nechtěl aby ho Hagrid viděl umírat..nechtěl mu přidělávat starosti..už teď jich má dost seslal na mě to známé zelené světlo cítil jsem že umírám ale ještě než jsem zavřel svoje oči jsem viděl jak Voldemort mizí a to je naposledy co jsem viděl někoho živého co jsem cítil co jsem se procházel po zemi miluju tě Severusi