Zase Weasley!

9. Jak Stádo Slonů

Vzbudil mě sluneční svit. Paprsky mi svítily to očí. Ještě, že je sobota, vůbec se mi nechce zvednou. Hlava mi třeštila, to bude tím alkoholem. Začínala jsem si vzpomínat, co se dělo. Doufala jsem, že je to nebyl sen. 

Cítila jsem, že někdo leží za mnou a má přes mě přehozenou ruku. Hermiona to asi nebude. To znamená, že to sen nebyl. Rozhodla jsem se, že si to budu užívat, dokud budu moc. 

Opatrně jsem se otočila směrem k tomu člověku. Samostřejmě to byl George a pořád spal. No co, třeba si to nebude pamatovat a i kdyby alespoň jsem jeden den se mi splnilo moje přání. Teď už je to jedno. Kašlu na to. 

Přitulila jsem se více k Georgeově hrudi. Tu vůně a pocit bezpečí, které bych chtěla cítit každý den. Jeho ruka se instinktivně přitiskla na moje záda kde krásně hřála. Ten pocit byl nádherný. 

Koukala jsem se na jeho rysy obličeje. Byl tak pohledný. Zbožňuju jeho hnědé, hluboké oči. Nebo jeho zrzavé, husté vlasy. Cítila jsem, že sebou trhnul. Asi se probouzí. Zachumlala jsem se co nejvíc, aby jsem si tyhle momenty užila. Cítila jsem na sobě pohled...

Z pohledu George:

Včera jsem strávil večer s Agnes. Vytratila se z párty, kterou jsme pořádali u nich v pokoji. Ani se jí nedivím. Usnula mi na rameni, položil jsem ji tedy na pohovku a také si lehl. Vzbudilo mě nějaké vrtění vedle mě. Otevřel jsem oči a viděl jsem Agnes, jak u mě leží a spí. Je roztomilá, když spí. Usmál jsem se. 

Nevím jak dlouho jsem se na ni díval. Poslední dny k ní cítím věci, co nedokážu popsat. Musel jsem ji ale vzbudit, aby jsme se stihli dostat nepozorovaně na kolej. Ještě dokud spala jsem ji dal pusu na čelo.

Z pohledu Agnes:

Cítila jsem, že mi dal pusu na čelo. Takže tu noc, kdy jsme hráli flašku to musel být on, kdo mě přenesl do postele. Byla to totiž úplně stejná pusa, jako ta, kterou jsem tam dostala. 

"Prcku, musíme vstávat, pokud chceme dojít do pokoje ještě než začnou chodit po chodbách učitelé," pošeptal mi. Oslovení prcku se mi líbilo. Říct mi to někdo jiný, tak jsem na něj naštvaná, ale od něho je to roztomilé. Chápu to, pro něho asi s mými 160 cm vypadám jak prcek.

"Je to nutný?" Zeptala jsem se ospale. "Jo je," vyskočil a začal mě lechtat. "F-a-j-n" vyhláskovala jsem mezi smíchem. 

Dnešní noc/ráno bylo to nejlepší, co jsem kdy zažila. 

George zjistil, že Fred není v pokoji, takže jsme šli oba k nám. 

"To bude bordel," říkám mu. Otevřela jsem dveře. "U Merlina, co to je?" Zašeptala jsem k Georgovi. Všichni spali a bordel jak po 8 slonech. 

"Georgie, mám nápad, dones mi prosím diktafon" usmála jsem se zákeřné a mrkla na něj. Došlo mu co chci udělat. Jakmile mi ho donesl, vzala jsem si ho, přešla nenápadně k oknu, otočila se na ně a zakřičela. 

"Vstávat, všichni vstávejte!" A roztáhla závěsy. Neskutečně jsem se smála, samozřejmě jsem schytala několik nadávek a Oliver po mně i hodil polštář. 

"Notak, šup," zavolala jsem znovu. Postupně se všichni začali zvedat, očividně i s bolením hlavy. Dokonce Herm a Lee běželi na záchod. Hermiona teď není úplně ve stavu, kdy to bude po sobě uklízet, takže to zase zbyde na mě. 

"Fajn, všichni do svých pokojů, běžte to vyspat já tady potřebuju uklidit!" Zakřičela jsem. 

Nakonec všichni nedobrovolně odešli a Herm se šla prospat k Luně. Ten bordel jsem uklízela nejméně hodinu a to jsem ho ani nezpůsobila. Ale za ty jejich obličeje při vstávání to stálo. 

Ke snídani pár z nich ani nedorazilo. Po snídani jsem na pokoji padla do postele a šla se ještě trošku prospat.

Doufám, že se vám nová kapitolka libí. Něco se mezi Agnes a Georgem děje, ale bude to tak dlouho?