Zase Weasley!

1. Vlak Do Bradavic

Tak jo, právě jedu ve vlaku směr Bradavice. Sedím v kupé s dvojčaty, Leem, Ronem, Harrym, Harmionou a Lunou. Máme větší kupé a tím pádem i více hráčů, hrajeme totiž různé hry. Od kouzelnických šachů až po Řachavého Petra. Taky se ládujeme spoustou dobrot a povídáme si. 

"Tentokrát jsme museli sbalit více rachejtlí" řekl Fred. "Protože nám minulý rok už v polovině roku došli" dopověděl George. 

"Tak proto máte 2x větší kufr než minule" zasmála jsem se. 

"Moc se nesměj, až budeš obětí našeho velkolepého žertu, smát se tak moc nebudeš" pověděl mi George a já se znovu zasmála. 

Ano, už mi nabarvili vlasy na modro, když mi hodili barvící prášek do čaje, nebo třeba mi očarovali knížky, aby předemnou utíkaly. Naštěstí nejsem jediná, komu tohle dělají. Ale musím uznat, že to je někdy opravdu vtipné. 

Takhle jsme si povídali až do doby, než jsme přijeli do Bradavic. Tam jsme připluli k hradu a museli se rozloučit s Lunou, která šla ke svému stolu a my šli zase k Nebelvírskému stolu. Rozřazení prváku proběhlo celkem rychle a my  mohli začít konečně jíst a přejídat se všemi různými jídly co byly na stole. 

Samostřejmě Ron si nabral snad od všeho trochu, div mu to nepadalo z talíře. V klidu jsme dojedli a šli si vybalit věci. V pokoji jsem byla s Hermionou, jako každý rok, což bylo super. 

Tentokrát ale nebyli dvojčata jediní, kdo si bral nějaké věci k vtípkům, po našem společném utrpení s prasečími rypaky, které byly krásným probuzením od dvojčat minulý rok, jsme se já, Luna i Hermiona spojily a nakoupily taky pár věcí na odplatu. Takže jsme je rovnou daly i s Lunou, která za námi na tajno přišla, do šuplíku. 

"Měli by se bát," zasmála jsem se. "Vůbec neví, proti komu stojí," řekla Hermiona. "Pomsta je sladká," přidala se se smíchem Luna. 

Tohle mi celé léto chybělo, byla jsem ráda s rodinou, se kterou jsem si to užívala, ale neviděla jsem je 2 měsíce a už mi hodně chyběly. Luna už musela po chvili jít, aby jí nikdo nenachytal a my dvě se už začaly taky chystat pomalu do postele. Vzali jsme si pyžamo, máme takovou tradici, že si bereme to nejvíc dětinské pyžamo, co máme. Takže já jsem měla růžové se sloníky a ona taky růžové akorát s květinkami. 

Lehli jsme si do postele, ale jelikož se nám nechtělo spát, tak jsme si ještě povídaly. "Tak co Herm (zkratka jejího jména, aby to nebylo tak dlouhý, proto jí někdy tak říkáme) co Harry a Ron? Vím, že s nimi strávila měsíc prázdnin. "Bylo to super, Harry alespoň nemusel být s tou hroznou rodinou... " Ano Harry bydlí s mudly, jelikož jeho rodiče zemřeli, když byl ještě dítě. 

Mudly mám celkem ráda, ale tohle jsou mudlové nejhoršího kalibru. "... A Ron je prostě Ron, ale i tak jsme si to moc užili. Chvíli s námi byly i dvojčata a Ginny, bylo to super." 

Ron a Hermiona se mají navzájem rádi a hodí se k sobě, bohužel oni dva jsou jediný, kdo to nevidí. Potlačila jsem nutkání zeptat se na George. 

"A co ty a prázdniny?" zeptala se mě Herm. "Jo, super, byli jsme na dovolené u moře, představ si to, bylo tam snad milion mušlí . Taky jsme se potápěli a viděli jsme delfíny, to bylo kouzelné" odpověděla jsem. Povídaly jsme si takhle až dlouho do noci. Zítřejší vstávání bude peklo...