Zase Weasley!

20. Pečení

Když bylo po večeři a my, všichni vylosovaní, jsme se sešli, dozvěděli jsme se ještě, že se turnaj bude konat po Vánocích. Nic víc nám zatím neřekli. Pak už jsme si jen losovali pořadí.

Nakonec to skončilo tak, že Harry, Mafoy a další dva byli v prvním kole. V druhém byla Luna, Hermiona a zase další dva žáci. A ve třetím já a Cedric, samozřejmě s dalšími dvěma lidmi, konkrétně holka z Havraspáru a kluk ze Zmijozelu.

Teď už ale nad tím nechci moc přemýšlet, protože jedu vlakem domu na Vánoce. A hádejte co, když jsem rodičům v den kdy jsme se s Georgem dali dohromady napsala, tak řekli, že by ho rádi poznali.

Prý jeho rodiče říkali to samé, takže jsme se nakonec domluvili, že po Vánocích, konkrétně 26. prosince přijede on k nám na 2 dny. A poté odjedu já k nim na 2 dny. Doufám, že náš dům najde, ale napsala jsem mu adresu, popsala dům i okolí. To zvládne.

___

Na nádraží po mě přijel taťka, a tak jsme se tedy vydali domů.

"Ahoj mami" pozdravila jsem mamku, která vešla do předsíně, kde jsme si zouvali s taťkou boty.

"Ahoj zlatíčko, tak co, máš nějaké novinky?" zeptala se mamka, ale než jsem ji stihla odpovědět uslyšela jsem někoho jak říká: "A co ten tvůj hoch?" Babička je tady!

"Ahoj babi," vykřikla jsem a běžela ji obejmout. Samozřejmě jsem obejmula i mamku. Babičku mám hrozně ráda, škoda, že se nevidíme tak často. Bohužel to je moje jediná babička a nemám ani žádného dědu. Všichni 3 byli zavražděni pár měsíců předtím, než jsem se narodila. Můžete hádat kým. Jediná babička tomuto vraždění unikla, protože byla na cestě po Evropě.

"No George přijede 26." Řekla jsem ji radostně.

"To mě mrzí, že ho neuvidím, bohužel tu budu už jen dnes a zítra odjíždím," vysvětlila mi babička. Sice jsem byla smutná, že se spolu neuvidí, ale něco mi říká, že se ještě potkaji. Určitě.

Nakonec jsem jim tedy u večeře řekla všechno, co se dělo. Hlavně o tom turnaji.

"No, třeba to bude něco jako turnaj tři kouzelníků," napadlo mamku.

"Já právě vůbec nevím, jediné co vím je, že se bude konat po Vánocích, já jdu jako 3. a bude to nějaká disciplína, která bude obsahovat úkol na moji slabinu. Nakonec se ti tři vítězové zúčastní finále," vysvětlila jsem jim.

"Budeme ti všichni držet palce," řekla mi mamka a tím mě povzbudila. Nakonec jsem jim tedy řekla, co všechno se ještě dělo, a pak už jsem šla do svého pokoje si vybalit.

K večeru jsem ještě šla za taťkou do posilky. Máme takovou jednu malou místo sklepa. Vždycky když jsem doma, tak spolu trénujeme. A teď se mi to bude stoprocentně v tom turnaji hodit. Taťka se také naučil nový chvat, takže ho naučil i mě.

Netrvalo dlouho a já padla vyčerpáním do postele, jediné co jsem zvládla bylo se vysprchovat, obléci si pyžamo. Pak už přišel vytoužený tvrdý spánek.

Ráno, když jsem se probudila a podívala z okna, vypískla jsem. Venku bylo vše pokryté sněhem.

Jakmile jsem se nacpala palačinkami mé babičky, které úplně miluju, nedalo mi to, musela jsem se obléknout a jít ven. Nakonec jsem udělala sněhuláka, který byl stejně veliký jako já, a taky tak pěkný.

Potom musela bohužel už babička odjet, tak jsem ji obejmula a všichni jsme jí mávali dokud neodjela. Nebo spíš neodletěla. Má totiž takové autíčko se kterým se může dostat i do vzduchu a zneviditelnit ho.

To auto upravil ještě můj děda, když žil, a funguje dodnes. Upřímně, někdy mi chybí, i moje druhá babička s dědou. Bohužel je vídám pouze na obrázcích a poslouchám historky, co mi o nich rodiče říkají.

Když babička odjela s mamkou jsme se pustily do pečení, sice takové to cukroví, které se musí nechat odležet už měla mamka hotové, ale pořád jsme spoustu jiných druhů ještě mohly společně udělat.

Miluju pečení i vaření, takže nám to šlo jako po másle. Pustily jsme si k tomu Vánoční koledy a zpívaly si. Divím se, že Olivia a Oliver se nepřišli podívat co je to za randál.

To jsou naši domácí skřítkové. Rozhodně si nemyslete, že to jsou nějací otroci, jsou tu u nás dobrovolně a za práci dostávají zaplaceno. Mají to jako normální práci. Bydlí tu s námi a mají svůj vlastní pokoj.

Mimochodem jsou to manželé. Olivia spíš pomáhá mamce s úklidem, vařením a pokud mamka nestíhá, tak chodí i na nákupy. A Oliver se stará o zahradu, a pokud něco nejde opravit a taťka si s tím neví rady, tak i opravuje. Mám je hrozně ráda, akorát jsou docela plašší, takže když přijde návštěva, tak se moc neukazují.

Když jsme s mamkou tedy dopekly, po obědě jsem se vydala do pokoje, abych si ho mohla vánočně vyzdobit. Světýlka, dekorace, nové povlečení atd...

K večeru jsme si sedli všichni s kakaem na gauč a dívali se na pohádky. Jelikož bydlíme poblíž jedné mudlovské vesničky, tak chytáme některé jejich kanály na televizi. Televize je také mudlovský výrobek, můžeme si na něm najít nějaký kanál, kde dávají pohádky, filmy a seriály.

Jelikož můj taťka tak trošku sbírá tyhle věci, tak i tuto takzvanou televizi musel mít. Dnes zrovna dávali Tři oříšky pro Popelku. Tuhle pohádku mám hrozně ráda. Z obyčejné služky se nakonec stane nevěsta prince. To se může opravdu stát jenom v pohádkách.

Hrozně rychle to však uteklo a my už se museli jít chystat do hajan...