My ginger boy(Fred Weasley)

2.

Vzbudila jsem se, ale zase jsem se jen otočila a ucítila jsem u sebe něčí tělo. Rychle jsem se posadila a rozhlédla jsem se okolo sebe a pak na osobu pode mnou. "Sakra..." Ležela jsem ve společence, na gauči, s Fredem Weasleym. Podívala jsem se z okna, naštěstí byla ještě tma. Lehla jsem si na záda a přemýšlela jsem co teď. Nevěděla jsem jestli odejít, nebo ho vzbudit aby jme šli spát na pokoje. Z mého přemýšlení mě vytrhla ruka která se okolo mě obmotala. V ten moment mi v hlavě probliklo že nechci jít pryč a že s ním takhle chci zůstat. "Usni ještě, vím že nespíš." řekl z ničeho nic Fred jeho hlubokým, chraplavým raním hlasem. Nad tím hlasem jsem se uplně rozplývala. "Fredie musíme do svých pokojů ať nás nikdo nevidí." řekla jsem mu tichým hlasem. "Co na tom tak záleží že nás někdo uvidí, je mi tady s tebou dobře." řekl a zachumlal se mi do hrudi. Co že to právě řekl? Že je mu se mnou dobře? Právě jsem asi přestala dýchat. "Fredie mně je s tebou taky dobře ale bylo by lepší kdyby jsme se přesunuli na pokoj" řekla jsem. Začala jsem se zvedat, vzala jsem do ruky knížku a deku a šla jsem do pokoje abych si to odložila. Pak jsem se vrátila a chytla jsem ho za ruce abych ho zvedla, otevřel oči a podíval se na mě jako kdyby říkal že tady radši umře než se pohnout. Nakonec ale přece jen vstal a já mu jednu ruku pustila. Za tu druhou jsem ho stále vedla do mého pokoje, když jsme byly před schody Fred si se mnou propletl prsty. Lehce jsem se sama pro sebe usmála a šla jsem s nim nahoru. Otevřela jsem dveře a chtěla je zavřít ale Fred zakopl a naboural do sloupu u mé postele. "Panebože, Frede lehni si radši do tý postele a lež." řekla jsem mu a rychle jsem zavřela dveře. Lehla jsem si potichu vedle něj. Fred na nic nečekal a hned obmotal ruce okolo mého pasu a zavrtal se mi hlavou do hrudi. Nad tím pocitem jsem se usmála a za chvíli jsem usla.

Ráno mi zazvonil budík, když jsem ho ale chtěla vypnout stala u něj Hermiona a udělala to za mě. Podívala se na mě a ukázala mi fotku v telefonu. Až teď mi došlo že stále ležím v posteli s Fredem.(pozn. autorky- ano mají dovolené telefony, je to v roku 2020 akorát není korona atd.) Koukala na mě pohledem jako že chce rychle vysvětlení, já jsem se na ní jen usmála a snažila jsem se vzbudit Freda. "Fredieeee, vstávej" na to jen zabručel a přitáhl si mě blíž k sobě. Hermiona vykulila oči a vše začala natáčet. "Frede dělej vstávej, za chvíli je škola a myslím že fakt nechceš přijít pozdě na hodinu lektvarů se Snapem" to ho už probralo a on se celý unavený posadil. "Hmm, ja ale nechci pryč" řekl a přitom si promnul oči, pak se podíval na mě a Hermionu. "Ehm...no dámy...myslím že je na čase abych odešel..." Při těchto slovech se zvedl a než odešel dal mi pusu na čelo. Když odešel Hermiona si sedla vedle mě. "Co to má znamenat? Ty si sem takhle vodíš kluky když já spím" řekla a zasmála se a já s ní. "Za co mě máš prosimtě, proste jsem si večer šla číst do společenky když se tam najednou objevil Fred. Povídali jsme si atd. no a pak jsme usli, já jsem se vzbudila a chtěla odejít ale on chtěl furt být se mnou tak jsem s nim šla na pokoj, protože je furt lepší že nás uvidíš ty než nějaký jiný student." řekla jsem a podrbala jsem se na zátytlku. "Počkej takže jestli to chápu správně tak Fred Weasley od tebe nechtěl odejít takže šel s tebou na pokoj kde jste spolu usli." jen jsem na to přikývla. "Luno víš co to značí? Že se tady někomu asi líbíš" řekla a vybouchli jsme smíchy. Pak jsem se upravila atd a vyrazily jsme na hodinu lektvarů.

Dneska jsem vydala i druhou část a sama se divím. No snad brzy udělám další. Zatím se mějte!