Johnův pohled

,,Tak Johne představ se a pověs nám něco o sobě co rád děláš, co máš rád a co ne".

,,Takže jmenuju se John Skialaet no co rád dělám tak asi si rád čtu. Hlavně sem rád s tátou a tak. Mám rád knihy a nesnáším.......vás všechny a to už ted' protože mě nebaví čumět na ty vaše ksichty takže nepočítejte s tím že se s vámi budu bavit".,,Dobře Johne tak se třeba posad' vedle hm...... Zacka Stailena je to ta jediná lavice úplně vzadu".

Zackův pohled

Hm......... ten John se mi líbí a ano sem na kluky. To ještě bude sranda. Když si sedal ke mě odsunul si židli blíž k oknu. Nemohl sem na něj přestat koukat ,,co na mě furt čumíš debile?!"zeptal se mě podrážděně. ,,Kdybych ti to řekl nasral by ses ještě víc" na rtech mi pohrával lehký úšklebek. ,,Johne pojd' prosím k tabuli abych viděla jak na tom si" John se neochotně zvednul a šel k tabuli. Jak šel nemohl sem se vynadívat na jeho lehce pohupující se zadek. Jenže pak sem si uvědomil že to byl chyba protože se mi mezi nohama vytvořil velice nepříjemný problém. A nejhorší na tom bylo že už se vracel zpátky. Když si sedal dělal sem že nic, jenže on se na mě kouknul a když viděl že dělám všechno proto abych se na něj nekouknul. ,,Neříkej že-" ani to nedořekl zarazil se a ani se nehnul. Dokonce bych mohl říct že ani nedýchal. Kouknul sem se na něj s rudými tvářemi a jeho pohled sklouznul do mého rozkroku. To se mu už rozšířili zorničky na tolik div mu nevypadli oči z důlků. Protože..... nechci se nějak chlubit, ale vůbec ho nemám malého. Hned jak zazvonilo vystřelil někam na chodbu a já na záchod abych svojí naběhlou erekci zklidnil. Jenže když sem střelil do první kabinky zamknul a otočil se viděl sem ho opřeného o zed' a v tu chvíli na mě koukal nepopsatelným pohledem. Bylo vidět že se mu v očích míhá strach, zlost a nepopsatelný odpor vůči mě. Heh ani se mu nedivím. Jenže ta erekce neslehla a mě to dovádělo k šílenství. Jako by se mi v hlavě zatemnilo a já se k němu začal přibližovat a on mě skenoval pohledem. Bylo jistě zřejmé že se mu ta situace vůbec nelíbí. Proboha v tu chvíli sem se už dostal k němu a dal mu ruce podél hlavy aby neměl šanci zdrhnout. Přiblížil sem se k němu a dravě ho políbil. To se mu přestalo líbit a snažil se mě odstrčit, ale marně. Byl sem ve výhodnější pozici. Kamarád dole naštěstí už nebyl tolik naběhlej takže to šlo ustát. Jak sebou meldoval zavadil kolenem o můj rozkrok a já vzdychnul. To se pozastavil a jeho ruka se svezla dolů. Začal mě tam dole hladit a já začal vzdychat když už sem konečně skoro dosáhl svého vysněného vrcholu přestal ušklíbnul se. Rychle mě odstrčil a odemknul dveře. ,,Počkej nemůžeš jen tak odejít když si mi způsobil problém tam dole". Čekal sem na jeho reakci ,,je to tvůj problém ne můj a jestli se ještě jednou o něco pokusíš budeš rejt držkou v zemi" okay tak tohle sem nečekal. On odešel a já si svůj problém dovyřešil sám. 

Zbytek dne proběhl hladce až na to že mi máma před měsícem řekla že se budeme stěhovat a že budu mít sourozence. Upřímě se na něj těším a chci vědět jestli to bude klk nebo holka. Cinknul mi mobil a já rozkliknul zprávy.

Máma: Ahoj zlatíčko věci už jsou přestěhovaný zařídil jsme to spolu z Jamesem. Napíšu ty adresu kam máš přijít jo?

Já: Co jiného my taky zbývá ne? :)

Máma: Dobře tady jí máš.

Kouknul sem se na adresu a není to odsud moc daleko tak 30 minut chůzí. Jenže pak mě napadlo že bych se mámy na něco rád zeptal.

Já: Mami a James a to dítě tam už budou?

Máma: Jo budou.

Já: A je to kluk nebo holka?

Máma: Zlatíčko to já bohužel nevím.

Cs. Si chce vzít někoho a ani neviděla jeho dítě. Tak doufám že nebude samý tetování a piercing. Když sem vešel dovnitř slyšel sem hlasy.,, Jé ahoj zlatíčko ty už si tady!" Šla ke mě máma. ,,Ahoj já jsem James a tohle je".

Doufám že se vám kapitolka líbila dávejte hvězdičku a komentáře a já se na vás budu těšit u další kapitoly.

ColdGirlColdHeart.

Srdce Ze SklaKde žijí příběhy. Začni objevovat