Jsou všude kolem nás (nebudu dokončovat!)

Jsou všude kolem nás

Jsou všude kolem nás

Je právě 22:04 a auto mých rodičů mizí v dáli. Před odjezdem se mě ptali, jestli se nebudu bát, nebyla jsem si jistá co říct. Přeci jenom bydlíme ve velkém rodinném domě, kde se vždycky může něco stát mimo můj dohled. Rodiče mi řekli, že vždycky můžu poprosit někoho od sousedů at na mě dohlédne, ale naši sousedé už jsou starší pár lidí a nechtěla jsem je rušit. A proto mě pocit strachu ze samoty nechal přemýšlet nad dalším řešením. A napadl mě naprosto geniální nápad. V naší ulici totiž bydlí pár mých kamarádů.

Hned po odjezdu našich, už za dveřmi stála Mary s Luciou, které přišli na čas podle mého pozvání.Sedli jsme si na gauč a povídali si o normálních věcech. Po 5 minutách zazněl zvonek, přišla jsem ke dveřím zdvořile zakřičela : ,,Koho to sem čerti nesou ?" ozval se povědomý hlas, s odpovědí ,,Samotného Satana, boj se". Oba jsme se začali smát, ani nevím proč jsem se vlastně ptala, když jsem sama věděla, že za dveřmi stojí Zack. Pozvala jsem ho dovnitř, ale než jsem stihla sama něco říct už se vítal i s Mary a Luciou.

Asi hodinu a půl jsme si jen tak povídali. Pak nás ale povídání trošku omrzelo. Přemýšleli jsme co dál ? Noc byla ještě mladá.Mary se z ničeho zvedla, a ukázala na starší skříň uprostřed našeho obýváku, a zeptala se ,,Co tam schováváte ?". ,,Abych pravdu řekla, tak si nejsem jistá, ale myslím, že tam jsou staré hry" řekla jsem. Mary se okamžitě rozeběhla ke skříni, a otevřela jí dokořán.Já se Zackem jsme se na sebe koukli, pohledem, který se dá vysvětlit otázkou, zda je Mary psychicky v pořádku. Lucia vyrazila za Mary a obě dvě začali pohledem projíždět celou skříň od shora dolu. Se Zackem jsme se rozhodli, že radši půjdeme zkontrolovat nad čím se tam ty dvě rozplývají.

Dívali jsme se jim přes ramena, v tom Mary vzala do ruky krabici s názvem Ouija. Mary vyjekla: ,, Uuu tahle krabice vypadá zajímavě."

Poněvadž jsme opravdu neměli, co dělat, tak jsme krabici otevřeli. První věc co na nás vykoukla, byl jakýsi starý papír, nejspíš to byl návod. Lucia začala číst : ,, Hru hrajte minimálně ve 2, hrajte s dobrou náladou, nehrajte na hřbitově,..." Lucia se místy zakoktávala, což Mary nedokázala poslouchat a tak jí vytrhla papír z ruky, a dala ho do ruky mě se slovy ,,Prosím Tě přečti to ty !" Já začala číst : ,, !!VAROVÁNÍ!!! Desku nesmíte..." a ten důležitý kus tam chyběl. V tu chvíli Lucia řekla : ,, Tak a to nedopadne dobře."Zack na to odpověděl: ,, Všechno se musí zkusit ne?" Tak všichni přikývli. Vzali jsme desku a položili ji na stůl společně s ukazovátkem. Já a Zack jsme seděli vedle sebe a Mary a Lucia naproti nám. Pak jsme všichni položili ukazováčky na ukazovátko. A Mary položila otázku : ,,Je tady někdo?" Asi 10 minut jsme čekali zda se něco stane, už jsme to chtěli vzdát, když tu najednou se ukazovátko začalo pohybovat. ,,Kdo s tím hýbe ?" vykřikla vyděšená Lucia. Já se Zackem a Mary jsme odpověděli : ,,Já ne" Mary nás okřikla at dáváme pozor. Ukazovátko se z ničeho nic přesunulo na Goodbye, znamenalo to, že duše byla nejspíše zmatená z našich úleků, a radši místnost opustila. My to, ale nevzdávali, a čekali dál.