45. kapitola

245 20 8
                                    

"Já vás taky" řekl Finn a spustil se výbuch smíchu

Byla hrozná sranda, byl to opravdu neskutečně, ale neskutečně fajn den.
Z Jaedena jsem nemohla spustit oči.. taky si nešlo nevšimnout, že se Finn opět nějakým způsobem baví s Millie a nebo že se Jack začal opět chovat tak jak má. Tím chci říct, že si začal všímat Noaha. Wyatt.. No ten nás všechny pozoroval, taky se upřímně smál. Byla jsem ráda že ho takhle opět vidím. Že vidím jak se baví s Jaedenem jako dřív, jakoby se nic nestalo. Nebyla žádná párty, žádné rafty a nic se prostě a jednoduše nestalo.

"Děcka za měsíc jsou Vánoce a já furt nevím, co komu koupím, co si přejete." začal si stěžovat Jack

"Já bych si prosil, abychom se hned na druhý den po Štědrém dnu všichni sešli..to mi stačí" řekl Jaeden a čekal na naši reakci

"To je jasná věc brácho" pronesl Finn a kouknul na Jaedena. V tom pohledu byla ta stejná 'bratrská' jiskra jako vždy a to byl, alespoň pro mě, jeden z nejhezčích pohledů za ten den.

"No ale když opomenu že se uvidíme, tak co chcete za dárek? A ne že někdo z vás řekne nic."pronesk Jack a my všichni začali přemýšlet

"Tak takhle to nefunguje, necháme se překvapit. Kupme si navzájem něco podle vlastního výběru." řekl Wyatt a všichni jsme kývli na souhlas.. když jsem se na všechny zadívala, tak jsem se pohledem zastavila u Noaha, který neměl zrovna 2x pozitivní výraz.

"Hele.. Omlouvám se, ale mně není moc dobře, tak já se s dovolením už odpojím a půjdu domů."řekl Noah a na reakci ani nečekal a ihned se zvedl k odchodu

"Noahu počkej, ještě se s tebou musím rozloučit." řekl Jack a ihned se zvedl že ho půjde obejmout.

"Musíme." řekla Millie a spolu s ní jsme se zvedli i my. Já ho šla obejmout jako poslední a přede mnou byl Jaeden. Ten se ho ještě rychle zeptal, zda je v pořádku, nebo co se děje. Noah řekl že je a nic se neděje. To mě přinutilo změnit mé rozhodnutí o rozloučení s Noahem k tomu, abych ho šla doprovodit.

"Hele já půjdu Noaha doprovodit, jo?"oznámila jsem nečekaně všem

"Maddie to nemusíš, já to zvládnu sám." řekl mi

"Nene, já půjdu. Stejně jsem s tebou chtěla něco probrat." řekla jsem "Nebojte, Noah bydlí kousek a já budu hned zpátky, nebude to dlouho trvat." dodala jsem k tomu. Všichni a hlavně Jaeden se zeptali zda nemají jít s námi, ale já řekla že to není nutný a hlavně že s ním chci mluvit sama.
Těsně před odchodem mu ještě Jack řekl, že se večer ozve.
Hned po zabouchnutí dveří jsem na něj spustila otázky.

"Hele Noahu já nejsem hloupá, tak co se děje? Řekl snad někdo něco?" zeptala jsem se

Milovat je málo.. DOKONČENO Kde žijí příběhy. Začni objevovat