Plamen vzpomínek

Předmluva

Zdravím vás u tohoto adventního kalendáře, který se trochu vymkl kontrole ve více ohledech. Tuto předmluvu můžete směle přeskočit, ale pokud vás zajímá, co od díla můžete čekat, tak čtěte dále. Takže, bylo by zahodno zmínit, že se jedná o adventní kalendář, ale rozhodně nečekejte, že Vánoce budou hlavní náplní, a není to takový ten klasický kalendář o teenagerech těšících se na Vánoce, jakých na Wattpadu najdete mraky. Hrdiny jsou mladí, ale už dospělí lidé, kteří se z různých důvodů neumějí vypořádat se světem ani sami se sebou, a hlavní část se odehrává v opuštěných horách a občas i na místech, která nejsou na žádných mapách.

Žádné ze zmíněných míst byste určitě nenašli na mapě našeho světa, jedná se o fantasy v alternativním universiu, ale pozor, nečekejte obsáhlý worldbuilding, i když ho svým způsobem mám, na tomto příběhu není vidět. Nicméně, prostředí je silně inspirováno severskými zeměmi a zejména Finskem, které je mým snem a mou nejoblíbenější zemí. Finštinu, kterou se snažím marně naučit, tu nakonec najdete velmi okrajově, ale snažila jsem se do příběhu vtisknout rysy finské kultury.  V médiích ostatně najdete písničku, která je sice anglicky, ale snad vás právě proto, že jí alespoň většina čtenářů bude rozumět, naladí na správnou finskou vlnu, a byla to právě ona, kdo mě přesvědčil, ať do toho vtisknu právě tuto zemi, protože možností bylo více. V průběhu příběhu se v médiích dočkáte i písniček ve finštině, kterých znám asi tak pět a rozumím jim jen zhruba, ale co už. Také vás možná naláká, že první dva díly se odehrávají za polární noci.

Můžete se také dočkat mushingu, neboli vedení psího spřežení. Musím ale avizovat, že jsem to pojala trochu jinak, než je obvyklé, takže jsem si pozměnila některé detaily, které jsem snad nakonec dostatečně vysvětlila, aby mi to do příběhu více sedělo, a také nečekejte pojetí ve stylu „musím vyhrát tento závod a udělám pro to všechno!", psí spřežení je tu mnohem více využíváno jako dopravní prostředek a záliba.

Dále bych vás snad mohla nalákat na onu příměs fantasy, který stojí na poměrně jednoduchém základu, a tím je kletba postupného umrznutí. Příběh, minimálně tedy první díl, je v té nejpovrchnější rovině o výpravě hrdinů na místo, kde se mohou od kletby osvobodit a na cestě potkávají všemožná dobrodružství, protože vypravit se do zasněžených hor za polární noci jen ve třech není koneckonců úplně nejlepší nápad, ale zase musím zklamat milovníky akce, mnoho se tady toho neděje. Příběh je zaměřený hlavně na postavy, jejich minulost, vztahy mezi nimi a na jejich kostlivce ve skříni, a to myslím smrtelně vážně, jestli hledáte veselý/ akční/ naivní příběh, tak hledáte na špatném místě. 

A jako poslední lákadlo bych ráda zmínila svou profesní deformaci. Třetím rokem studuji mimo jiné i sociologii a i na tomto díle je to patrné. Zpočátku to tak možná nepůsobí, což je dáno zúženým viděním postav, ale jak příběh postupuje, snažila jsem se do něj včlenit fungování několika kultur a vliv jejich rozdílnosti na jedince. Pokud vás tedy zajímá tohle, v příběhu si také najdete své.

Co se týče rozsahu, nenechte se zmást, pokud to čtete až později. Nápad vznikl jako adventní kalendář klasicky s dvaceti čtyřmi kapitolami asi po 1500 slovech, který se dá číst i samostatně, je víceméně uzavřený, ale ten příběh se vytvářel trochu sám (první věc, která se zvrtla), a nakonec vznikly další dva díly se stejným rozsahem. Důvody, proč nemají samostatné knihy, jsou dva. Jsou to spíše části stejného díla, velmi úzce spolu souvisejí, a zadruhé, už tak jsem měla dost problém s obstaráním coveru, takže kdybych sháněla tři, zřejmě bych to dílo mohla zahrabat hluboko do šuplíku. Co se týče formy, jedná se o ich formu se střídáním pohledů a myslím, že můžu maličko vyspoilerovat, že nakonec se dočkáte pohledu všech tří hlavních postav.

Příběh tedy bude vycházet následovně:

1. 12. - 24. 12.:  První díl, začínající několik týdnů před Vánoci a končící Vánocemi

31.12. - 23.1.: Druhý díl, začínající oslavou podobnou našemu Silvestru a uzavírající se chvíli po skončení polární noci

1.2. - 24.2.: Třetí díl, začínající poslední etapou zimy a končící prvními náznaky jara

Nejedná se tedy o adventní kalendář, spíše zimní.

Jako poslední věc bych ráda zmínila, že kromě Následuj tulipány jsem nikdy nenapsala příběh, který je tak moc autobiografický. Rozhodně jsem nezažila to, co postavy, ale s jednou z nich mám skoro stejnou minulost, se kterou, to vám zřejmě dojde, i pokud mě neznáte. To nezmiňuji, abych si hrála na chudinku, ani abych si nějak pojistila, že dílo nebudete kritizovat, naopak, konstruktivní kritika je vítaná, ale jednak chci zmínit, že dílo má pro mě i terapeutický význam, a jednak jsem slyšela, že autobiografické prvky nalákají čtenáře, tak to třeba bude fungovat. :-) Ale zanechme blbých vtipů, doufám, že v příběhu jsou ty vtipy lepší, když už tam vůbec jsou.

To by zřejmě bylo vše, co k tomu můžu říct, budu se na vás těšit 1. prosince!