Tajemná místnost

2 0 0
                                    

Probudila jsem se v něčí velké posteli. Venku byla ještě tma a já jsem si začala uvědomovat co se stalo. Začala jsem křičet. Přiběhla ke mě nějaká osoba a sedla si ke mě na postel. "Copak?" řekl klučičím hlasem. Nebyl to ten že včera. Byl to ten co se s tím mužem dohadoval. "Kdo jsi?" zeptala jsem se zmateně. "Matěj. Asi si mě nepamatuješ..." řekl. "Nejsi ty ten kluk co do mě vrazil na Silvestra?" zeptala jsem se zmateně (byla jsem ještě pořád omámená tím uspávadlem a tak jsem nebyla úplně při smyslech) "Jojo, to jsem já" řekl s lehkým úsměvem na tváři. "A co se stalo? Proč jsem tady?" zeptala jsem se. On zvážnil a řekl: "Ty si nic nepamatuješ viď?". Zatřásla jsem hlavou a on teda začal vyprávět.

Šel jsem se projít do parku a najednou slyším křik a štěkot psa. Šel jsem se teda podívat co se děje a viděl jsem tu tam tebe jak ležíš na zemi, na tobě pes a nad tebou nějakej chlap. Hned jsem tě poznal a přiběhnul jsem. Začal jsem se ho ptát co dělá a ať tě nechá. On tě zatím uspal a snažil se tě odnést. Pronáledoval jsem ho a za rohem jsem mu tě sebral a utekl jsem.

Koukala jsem na něj s otevřenou pusou. Byla jsem v šoku. Potom co jsem se vzpamatovala jsem si všimla že na sobě nemám svoje oblečení. Rozhlédla jsem se po místnosti abych je našla. Byli pověšeně. Matěj si toho všimnul a řekl: "Joo tohle. Po cestě začalo pršet tak aby jsi nenastydla jsem tě převlíkl." Byla jsem zase v šoku. Cožeee?! Převlíkal mě úplně cizí kluk? V tu chvíli jsem jenom uviděla černo a spadla zpátky do postele.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 19, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Deníček Lolly BrownovéKde žijí příběhy. Začni objevovat