Tiše procházeli přes pozemky, měsíc jim lehounce osvětloval cestu, sníh jim křupal pod nohama, tma halila jejich nejisté výrazy. Mluvili. Tiše. Opatrně. Jen tak si povídali, vyhýbali se závažným tématům, ani jeden nechtěl to křehké příměří porušit.
Draco sebou trhl, když se ze zahrady u Hagridovy boudy, kolem které procházeli, ozval šramot, a sáhl po hůlce, když si uvědomil, že Potter s vlastní hůlkou napřaženou do tmy stojí před ním a kryje ho vlastním tělem.
Věděl, že by se měl cítit uražený, protože je přece zcela schopen se ubránit sám, ale místo křivdy se mu tělem rozléval hřejivý pocit spokojenosti.
ČTEŠ
Dracův dar (HP FF, adventní kalendář)
FanfictionČas zázraků a splněných přání se blíží. Studenti odjeli domů, aby strávili vánoční čas se svými rodinami, ale někteří přeci jen zůstali, aby oslavili vánoční svátky mezi zdmi starého hradu a možná se dočkali i splnění svých tajných přání.
