Přemysl: „Máme jen dvě možnosti..."
Mirek: „Povídej."
Přemysl: „První je pokusit se zazvonit u té budovy."
Mirek: „Co bysme tam zvonili, takhle v noci. Jaká je ta druhá možnost?"
Přemysl: „Přelézt plot."
Felix: „Jo, přelezem."
Felix se pokusí chytnout plotu, aby vylezl, ale dostane elektrickou ránu.
Felix: „Kurva, jau!"
Přemysl: „Dobrý?"
Felix: „Byla to pořádná šlupka. Mnohem větší, než když se dotkneš ohradníku."
Mirek: „Tak musíme zkusit tu budovu."
Dojdou ke dveřím, které jsou prosklené. Vedle dveří je zvonek. Přemysl zazvoní. Po chvíli se ozve bzučák a dveře se otevřou. Všichni tři vstoupí.
Hala, se zdá být čekárnou. Místnost připomíná úřad práce. Je zde recepce a křesla, ve kterých čekají lidé. Všichni však působí jaksi nelidsky. Strnulé zsinalé tváře jsou silně dokreslené nudou způsobenou čekáním.
YOU ARE READING
Krajina včerejší noci
SpiritualFelix se právě rozešel s přítelkyní. Shodou okolností ho čeká projížďka s přáteli, která ho přivede na jiné myšlenky. Dostanou se na místo, kterého se mnozí z nás bojí. Je takové, jak se skutečně říká, nebo je realita poněkud odlišná?
