Krajina včerejší noci

Akt čtvrtý

Přemysl: „A to je ono..."

Felix: „Co?"

Přemysl: „Vaše dětinská potřeba někoho napadat."

Felix: „Ha, ha... Jako kdybys ty byl v tomhle jiný."

Přemysl: „Rozdíl mezi mnou a vámi je značný. Já jsem konstruktivní."

Mirek: „2 body!"

Přemysl: „A to je zase co?"

Mirek: „Ale nic..."

Felix: „Nutno říci, drahý pane Přemysle, že jste stejný zmrd jako ostatní, ne-li větší."

Přemysl nervózně zakašle.

Přemysl: „Jak větší?"

Felix: „Jednoduše, já a Mirek se k ostatním chováme, jak se jim to nelíbí. Ale ani jeden z nás to nepopírá. No a ty se považuješ vždycky za lepšího v rámci nějakého svého osobního rozvoje, nebo jak té kravině říkáš."

Přemysl se zatváří zaskočeně.

Přemysl: „No to... no to...

Felix: „Ha, dostal jsem ho!"

Felix s Mirkem si plácnou.

Přemysl se vzpamatuje.

Přemysl: „A to je ono! Váš dětinský přístup, který vám stále nedovolil se někam posunout."

Felix: „Tři body!"

Mirek: „Tohle je rovnou za dva!"

Přemysl: „Tak řeknete mi konečně, co to spolu hrajete?"

Felix: „Neřekneme mu to?"

Mirek: „No jo, tak ať má klid."

Felix: „Tak trochu jsme se vsadili, že se budeš povyšovat, tak ti to počítáme."

Přemysl je znovu vyveden z míry.

Přemysl: „No to... no to..."

Přemysl příliš nedává pozor a srazí popelnici, která stojí kousek od cesty.

Mirek: „Dávej pozor, ať nás nezabiješ!"

Felix se škodolibě směje. „A víš, že mě by to bylo dnes i jedno?"

Mirek: „No jo, ty starej emaři."