Krajina včerejší noci

Akt devátý

Helena: „Pojďte za mnou, pojedeme výtahem do druhého patra. Jestli je volná zasedačka, vysvětlím vám, co jste viděli."

Trojice následuje Helenu do výtahu a do zasedačky.

Helena: „Máme štěstí. Je volno. Ještě ale zavolám kolegovi, je to náměstek pro propagaci. Na chvíli se vás pak ujme a vezme vás do výroby. Pak si vás zas vyzvednu."

Helena vytáhne mobilní telefon.

Helena do telefonu: „No, Karle? Mám tu tři pány na exkurzi. Měl bys na ně čas cca za 10 minut? Jo? Díky."

Helena: „Tak kolega bude mít chvilku volnou. Teď ale k tomu, co jste viděli před chvíli. Tipne si někdo z vás, co to bylo?"

Mirek: „Utrpení v podřadné práci?"

Přemysl: „Moření se kvůli neschopnosti profesionálně růst?"

Felix mlčí.

Helena k Felixovi: „Vy si netipnete?"

Felix: „Prostě nuda?"

Helena: „Špatně, špatně a zase špatně. To co jste viděli, bylo naše motivační oddělení. Jeho náplní je dát lidem, kteří se zde ocitnout životní lekci. Zkoušíme různá témata. Aktuální projekt je jednoduchý. Vzali jsme lidi, co si za svého života stěžovali na takzvané kancelářské krysy, abychom jim ukázali, že i kancelářská práce dovede být složitá."

Přemysl: „A jaký projekt jste tam měli předtím?"

Helena: „Předtím? Předtím jsme měli cestovatelský klub. Vytvořili jsme simulaci jiných zemí pro lidi, kteří nikdy pořádně necestovali, ale přesto měli pocit, že jejich země je nejlepší a na všechny ostatní země nadávali."

Mirek: „A má to nějaký prokazatelný účinek?"

Přemysl: „To by mě taky zajímalo."

Helena: „Náš projektový manažer se tím zabývá. Zdá se, že účinek tu je. Jen musí naše projekty ještě vyladit. Chybí nám personál. Jsme rádi, že jsme obsadili pozici projektového manažera. Potřebovali bychom nějakého schopného analytika do týmu. Pokud je někdo z vás vážně nemocný a má dostatečné znalosti, předejte v budoucnu váš životopis na personální oddělení nebo jej odevzdejte rovnou spolu s formulářem přímo na prahu Brány smrti."