"Rychle! Musím tam být dříve než táta, nebo už nikdy a nikam nepůjdu.,, řvu na nejlepší kamarádku Niku.
"Já vím, ale kdyby tam ten kokot jel tak už tam dávno jsme.,,odpovídá mi vztekle Nika.
Co se děje? Abych vám to na pravou míru uvedla, ujíždím zpátky domů. Víte jak je těžké být dcerou jednoho z největších mafiánů v České republice? Nepřála bych vám to, co musím snášet. "Karino to nesmíš, to se nedělá ", "Karino zakazuji ti to " a hodně takových blbostí. Už to nevydržím. Ale od čeho jsou pravidla? Aby se porušovaly ne?
Jak jsem již zmínila jmenuji se Karina Maria Králová a jsem dcera jednoho z největších mafiánů. Je mi 17 let. Mé oříškové vlasy sahají někam nad zadek, a své modré oči mám po své mamince. Moje maminka umřela když mi bylo šest let. Z fotek se zcela podobám jí, než otcovi. Maminka byla hodně nemocná a doktoři ji už nemohli pomoci. Otec se s tím nikdy nevyrovnal, a tak je upnutý na své jediné dceři, a to jsem já :D. Což dokazuje že mě má furt pod kontrolou, nikam nesmím a mám skoro všechno zakázané. Chápu že má o mě strach ale nemusí vědět s kým a kde se scházím a přesně v kolik hodin budu doma.
Občas uteču z domu, ale to se moc nestává, protože jak by ste utekli z domu kde je okolo třiceti ozbrojených mužů? Ale dnes se mi to povedlo díky mojí nejlepší kamarádce Nice. Je to stejný blázen jako já. Ráda porušuje pravidla.
Jelikož otec ráno odjel na nějaký směn nebo co, tak se náš plán vydařil, ale konec už tak ne. Teď ale zpátky do reality.,, Niky tady mi zastav vezmu to zkratkou přes pole,, říkám jí už s klidným hlasem...
"Okey potom mi dej vědět ju?" usměje, když zastavíme před malým lesíkem, za kterým je již zmiňované pole.
"Máš moje slovo, tak ahoj,, Vystupuji a loučím se s ní.
'' Čau čau,, Odpovími. Pak už jenom mává když odjíždí.
A teď honem aby jsem tam byla dřív. Už se nacházím na poli kde rostou slunečnice, jak já jim říkám sluneční paprsky. Toto je moje skrýš do které chodím, když jsem naštvaná nebo chci být sama. Začíná mě píchat v boku, když už běžím nějaký ten kilometr. Než se naději stojím za naším 'domem' neboli velkou vilou. Jak jinak že?
Teď vyšplhat po stromě do mého okna, což je pro mě hračka, když to nedělám poprvé. Vlastně když tak přemýšlím, tak dělám přesný opak toho, co po mě otec chce. Jsem v okně. Ufff asi příště umřu. Teď se trochu poupravit abych vypadala jako bych nikde nebyla. Mám v pokoji spoustu věcí, když můžete mít vše, na co ukážete, ale nevyužívám toho....... teda trochu :D.
Když jsem se převlékla do domácího, napsala jsem Nice že je všechno v pohodě.
"Ťuk ťuk můžu?,, zeptá se mě naše komorná Anna. Je to milá paní, může jí být okolo čtyřiceti let. Kdykoliv se ji mohu svěřit se svými problémy. Jenom ona mě chápe.
'' Jistě, copak se děje?,, optám se s úsměvem. Je jako moje matka, vždy usměvavá...
" Tvůj tatínek přijel, a chtěl by s tebou něco probrat,, vřele se usměje, protože ví že jsem před malou chvílí přišla.
"Určitě, hned tam budu,, už se zvedám z postele, a jdu hned za ní. Zajímalo by mě co potřebuje probrat, ale asi nad tím moc přemýšlím.
Scházím po schodech dolů, když uvidím člověka s otevřenou náručí, kterého nadevše miluju
"Ahoj tati, jak bylo na schůzi?,, optám se, když jsem ho objala.
"Ahoj zlatíčko moje, jako vždycky velká nuda,, zasmál se a pohladil po vlasech
"Anna za mnou přišla, a říkala že prý se mnou potřebuješ něco probrat.,, pousmála jsem se
" Noo..... víš..... jak bude zítra ten slavnostní ples?,, znervozněl, ale proč? Vždyť je to každoroční rodinný ples. Něco se asi stalo,musím to zjistit.
"Co se stalo? Něco s babičkou nebo s Tomáškem?,, úplně jsem se zhrozila. Je mi špatně, asi za chvíli omdlím.
Víte babička má svůj věk, krásných 87 roků. Stejně se chová jak osmileté dítě, tak se oni trochu bojím. A kdo je Tomášek? To je můj tříletý bratránek. Před měsícem si něco udělal s nožičkou, když si hrál. Pořád ji má v sadře.
"Co? Ne, to ne. Víš on to nebude jen rodinný ples.,, Trošku se zasmál.
" Počkat co? Jak jako nebude jenom rodinný? Čí ještě?,, Začínám být naštvaná, protože táta ví, že nesnáším, když se mění plány. Hlavně náš rodinný ples.
"No tak trochu jsem pozval pár lidí z ostatních gangů, třeba Brna nebo z Pardubic. Vždyť víš co se může stát, když se rozbouří, nebo ne?,, Zeptal se mě.
" Jistě, vím co se stane, ale ten ples si mohl uspořádat někdy jindy. Já se těšila že, se sejdeme jako rodina. A musím tam být?,, Nemám ráda plesy, kromě toho rodinného. K tomu všemu ještě s někým koho neznám.
" Samozřejmě že tam musíš být, vždyť si moje dcera,, Zasmál se, ale já ne. Achjo to bude zase nuda.
" A tati může tam být Nika? ,, Zeptala jsem se. Doufám že ano, protože jestli ne, tak umřu.
"Promiň broučku, ale ne. Co kdyby jste si ho uspořádali někdy jindy hmm?,, A je to tady zase. Když se zeptám jestli mohu pozvat někoho, tak to ne. To se musí naplánovat tak 14 dní předem, ale když mi oznámil že si na rodinný ples pozval někoho, koho neznám, tak to je fajn.
"Hmm no jo. Jdu se najíst, a potom si půjdu lehnout. Dobrou noc,, Odpovím
" Dobrou broučku,, odpovídá mi s úsměvem. No to bude zítra den...
Jdu směr kuchyň , ve které sedí Anna, se šálkem v ruce. Asi si udělám ovesnou kaši. Když jsem zalila kaši, vzala jsem ji do rukou a dala jí na stůl.
" Anno nevíš kdo přijede z toho Brna?,, Optala jsem se opatrně, aby v mém hlasu nebyla slyšet zvědavost.
" Ó ano prý Calin, Petřík a ostatní, ale jinak nic nevím.,, úsmála se na mě.
Kdo je do háje Petřík? Jakože jsem o Calinovi něco slyšela, i pár kluků znám z Pardubic. Ale nějaký Petřík?
Hmm tak to je super, fakt že jo. Radši nebudu nic říkat. Když dojím, dám nádobí do myčky. Popřála jsem Anně dobrou noc. Konečně otevírám dveře od mého pokoje, a hned padnu do postele.
ČTEŠ
Dcera mafiána/Calin, Stein27, Dorian
Fanfiction"Co po mě chceš?,, podívala jsem se do jeho modrých očí, které měli barvu rozbouřeného moře. "Chci to co mi tvůj otec vzal, mého otce když mi bylo 5 let. Viděl jsem to na vlastní oči. Ale teď si už budeme kvit když, mám všechno jeho štěstí v ruce...
