Ráno se vzbudím okolo šesté. Nějak brzo. Co budu zatím dělat? Šla bych se projít. Dneska je ples, okolo sedmé večer to začíná. To bude teprve zábava.
Převlékám se do černých legín, k tomu bílé tílko, a ještě na to obyčejnou mikinu. Jdu do chodby, kde se si obouvám mé bílé tenisky a vyrážím směr les. Vycházím z domu, a hned se nadechnu čerstvého vzduchu. Přecházím přes to slunečnicové pole za domem.
Miluju východy slunce......
Už jsem se procházela cca 45 minut, asi bych se měla už vrátit. Vycházím z lesa, ze kterého jsem včera běžela domů. Když vcházím do slunečnicového pole slyšela jsem, jakoby něco zamnou bylo.
Když jsem se otočila, nic zde nebylo. Že by to byla třeba srnka? Blbost ještě jsem ani jednu neviděla. A do prdele, vždyť mě někdo klidně může sledovat. Proto neváhám ani vteřinu, a rozbíhám se směr domů. Málem jsem umřela strachem, a to se jen tak něčeho nebojím. Opět potichu otevřu dveře, sundám boty a jdu do pokoje.
Lehám si na postel tak, že koukám do stropu. Moje mysl začíná zase fungovat. Vážně mě mohl někdo sledovat, nebo se tam opravdu objevila náhodně srnka? To je blbost, žádnou jsem tam neviděla a to tam chodím přes 2 roky. Mám strach? Upřímně, kdyby mi teď někdo vešel do pokoje, tak se asi poseru.
Něco mě nutí se zvednout z postele, a podívat se z okna na to slunečnicové pole. Když tam koukám už asi 5 minut všimnu si, že se tam něco pohnulo.
Když pořádně podívám, vidím jak někdo vylezl z toho pole a rozhlíží se. Je vyšší a má černou mikinu. Bohužel mu nevidím do obličeje, protože má kapuci.
Tak počkat! On mě opravdu někdo sledoval? Tak na tohle nemám. Asi se zblázním! Mám to říct tátovi? Radši ne, jinak by mě zavřel do pokoje, než ho najdou a zabijou.
Ještě chvíli koukám, když v tom výjde další člověk stejně oblečen. Dokonce bych řekla, že je o něco menší než ten první. Jsem si ale stoprocentně jistá, že se jedná o muže a ne ženy. A zřejmě mě nenašli, tak asi odchází. Chytám si svůj zlatý přívěšek s růží. Ten mi dala maminka, než umřela. Je to něco jako můj amulet. Vždy mě ochrání.
K tomu poli se v nejbližší době asi nepodívám.....
Výborně to dneska začíná.
***
Je 8:00 a já scházím schody a řítím se směr kuchyně.
''Dobré ráno,, Pozdravím všechny, co se nachází v místnosti.
"Dobré zlatíčko,, odpovídá mi táta s úsměvem
" Kde je Anna?,, optám se hned, co si sednu ke stolu, kde je připravena snídaně.
________________________________________
Děkuji moc, za hlasování. Vaše Valli🖤💞
ČTEŠ
Dcera mafiána/Calin, Stein27, Dorian
Fanfiction"Co po mě chceš?,, podívala jsem se do jeho modrých očí, které měli barvu rozbouřeného moře. "Chci to co mi tvůj otec vzal, mého otce když mi bylo 5 let. Viděl jsem to na vlastní oči. Ale teď si už budeme kvit když, mám všechno jeho štěstí v ruce...
