Je to jen kamarád?

Kdyby jsme se nepotkali

1.

Jako spoustu jiných večerů jsem probrečela v objetí své postele. Prý máme chodit za svým srdcem,ale nikdo vám už neřekne, jakým směrem vaše srdce jít vlastně chce. Prý je to smyslem života,ale když se rozhodnete špatně,hned si na vás každý ukazuje a moralizuje vás,jak máte co dělat a když to uděláte,je to stejně špatně. Příjde mi to stupidní,ale zároveň mi je z toho špatně. Spousta různých lidí má na světě nejrůznější problémy, vlastně,doslova každý má nějaké problémy,u mě to byla láska na první pohled,ale v nesprávný čas.
Jmenuji se Lucy,je mi 16 a už od svých 6 let jsem byla po uši zamilovaná do svého nejlepšího kamaráda Davida,i když jsem si to nechtěla přiznat.
Naše první setkání bylo poněkud zvláštní. Oba dva jsme chodili do jiné školky a do té doby o sobě vůbec nevěděli. Osud ale chtěl,aby se naše mamky znaly už od střední školy a zůstaly spolu v kontaktu po celou tu dobu. Je možné, že jsme se společně už někdy viděli,ale nepamatovali jsme si to. Oba dva jsme byli v posledním ročníku školky a naši rodiči řešili otázku,kam nás dát do školy. Ano, hádáte dobře, samozřejmě to probíraly naše mamky společně a rozhodly se nás do stejné školy. Takže "osud" za to ani tak nemohl, spíš naše drahocenné maminky.
O prázdninách nás spolu seznámili,bylo to zvláštní seznámení. Oba dva máme mladší bráchy. Mému je 14 let a jmenuje se Lukas. Brácha Davida se jmenuje Nikolas,ale je ještě o 2 roky mladší od mého bratra.
Ti dva si okamžitě padli do oka a už ten den si společně hráli,David s nimi držel tempo,ale pro mě to bylo něco nového. Ne že bych na kluky nebyla zvyklá,ale nějak jsem se jich zalekla a tak byla pořád u dospělých a tiše je sledovala,po nějaké chvíli za mnou přišel právě David a začal se se mnou bavit, okamžitě jsem si ho zamilovala, přes prázdniny jsme byli pořád spolu, chodili s rodinou na výlety, aquaparky, přespávali jsme u sebe a dělali blbosti,na začátku září jsme si sedli spolu, od té doby jsme byli nejlepšími kamarády, jenže bohužel jsme začli k sobě postupně cítit něco víc. Už v první třídě jsem se si uvědomila,že jsem se do něj zamilovala,ale na tohle jsem byla poměrně vyspělá, takže jsem si myslela,že je to jenom dětská láska.

Tak je to tady!! 💕
Dlouho jsem uvažovala nad tím,jestli mám vůbec začít psát, protože je tady spousta skvělých příběhů, některé pročítám pořád dokola a vždy mě uchvátí a ty moje nebudou rozhodně nikdy tak dobré.
I tak budu ráda za jakékoliv vaše hodnocení nebo kritiku.
Gramatiku prosím neřeště, ačkoliv jsem již na střední škole,tak online škola udělala své a navíc v tomhle jsem nebyla nikdy dobrá,to zase aby jsem to všechno nesváděla na coronu😁.
Mějte se hezky a užijte si vánoční prázdniny.❤️🎄
~Dominika