Je to jen kamarád?

Začátek pekla

3.

Po Vánocích jsem se v lednu viděli necelý týden, protože v pátek jsme odjížděli na lyžák. Kupodivu se přihlášky vybraly všechny a včas,z toho jsem já osobně byla dost v šoku. Byla jsem ráda,že mám s kým jet,ale k mému neštěstí jely i ty osoby, které nemám ráda. Co bych taky čekala, když je někde možnost se předvádět a pít.

Ráno mě v 5:00 vzbudil budík, normálně by mi nevadilo, že musím vstávat,ale na ten lyžák se mi fakt nechtělo. Napadlo mě, že bych se z toho mohla s trochou štěstí vykroutit.
"Mamiiiiiiiiiii,mi je špatně!" Zařvala jsem přes celý byt a doufala, že to bude stačit k tomu,abych nikam nemusela. Ani ne za minutu už u mě byla mamka a měřila mi teplotu, významně se na mě podívala "Já si myslím, že to budou jenom, které povolí,až budeš v areálu"...super, kde je to štěstí teď?! Když ho potřebuju... Takže plán mi nevyšel,no alespoň jsem to zkusila, usmála jsem se na mamku a otráveně vylezla z postele. Se stlaním jsem si nedělala starosti, času přeci dost.
Vyšla jsem z pokoje rovnou do koupelny,abych si umyla můj krásný nateklý obličej a ospalé oči. Dobře, uznávám,že bych mohla chodit spát dříve,ale řeknete mi,kdo v tomhle věku chodí spát brzo. Já vám odpovím,jenom šprti a puberťáci, kteří mají fakt hodně práce nebo povinností, takže jsou unavení právem. Což mě se rozhodně netýká. Rozčesala jsem si vlasy a udělala vysoký culík,2 pramínky jsem si nechala volně spadnout přes čelo a další dva o po bocích. Vyčistila jsem si zuby a zabalila hygienické potřeby, které si budou brát sebou. Pleť jsem si ještě vyčistila čistící vodou a dala trošku řasenky na moje řasy,i tohle jsem si sbalila do taštičky a rovnou hodila do kufru, který už tak překypoval. V pokoji jsem si vybírala,co si mám obléct,ale nebyla jsem si jistá,co bych si na sebe měla vzít. Nakonec jsem se rozhodla pro černé rifle s vysokým pasem a bílou mikinu, stejně budu mít ještě bundu, také proč to nějak hrotit. Před odjezdem jsem rychle snědla 2 tousty a pár si jich vzala sebou do autobusu.

Po příchodu na určený sraz před autobusovým nádražím, jsem cítila mírnou nervozitu v mém žaludku. S mamkou jsem se rozloučila, ujistila ji,že budu dávat pozor a nic se mi nestane, převzala si všechny věci,dala jí pusu a šla jsem se ohlásit třídní učitelce, tohle loučení je vždy nejhorší,před autobusem na mě čekaly moje spolubydlící pro celý příští týden. Obejmuly jsme se a stihly si říct pár vět. Potom mi pomohly dát věci do kufru autobusu a šly jsme si sednout. Všechny zadní sedačky již byly obsazené a zůstávaly jenom ty pro 2 osoby,ale my jsme chtěly sedět všechny spolu. Takže jsme se rozhodly, že si na ně prostě sedneme všechny 3. Zdálo se, že to nikomu nevadí, takže nebylo co řešit.
Cesta netrvala ani tak dlouho,jak jsem se bála. Celou dobu jsem si povídala s těmi dvěmi postíženci vedle mě, smála se a spolu s nimi jsem stihla sníst své tousty. Už mě autobus pomalu uspával, když se z mikrofonu ozvala třídní učitelka, že tam za 5 minut budeme, ať si posbíráme všechny naše věci a hlavně,ať tam nic nezůstane. Po okomentovaní, proč má učitelka sakra mikrofon, jsem se porozhlédla kolem sebe,jestli jsem někde něco nenechala, zdálo se, že ne.

Po příjezdu nám učitelka ukázala naše pokoje. Upřímně nečekala bych za ty peníze nějaký hotel, ale něco alespoň trošku lepšího asi ano. Kromě toho,že místo 3 postelí tam byly 2 u sebe a místo 3 skříní,tak byly opět jenom 2, tak jsme měly krásný výhled přímo na hřbitov. Bylo to docela děsivé teď, natož tak v noci. Koupelny byly společné,ale nějak luxusně taky nevypadaly.
"Tak to ten týden bude fakt fajn,pokud mě z toho trefí mrtvice,tak vím,kde skončím" zasmála jsem se a podívala se na hřbitov.
Kamarádky se také zasmála a přidaly poznámku,že jsem kráva, jenže já jsem to bohužel myslela vážně.

Ahoooj.
Tak jsem tady zpátky s novou kapitolou.💕
Vím,že moc lidí tyhle slova spisovatelů nečte,ale třeba se někdo najde.
Jak jste si užili letošní Vánoce? 🎄
Já nevím, jestli to máte stejně,ale mi tak polovina roku chybí, nejspíš to bude tím,že jsme přes půl roku zavření doma.
Snad se vám kapitola bude alespoň trošku líbit,dneska je to bez Davida,ale příště se tam už určitě objeví, slibuju.
Pěkné čtení a užijte si vánoční svátky.
~D❤️