Fakju Mr. Styles! (Harry Styles) *renewing*

2* Dokážeš se trefit?

*HARRY'S POW*

Ta holka je oříšek. Jenom nad ní protočím oči a jdu na místo popisu. Dostane se do místnosti, kde je hodně židlí a na nich sedí aspoň deset lidí. Povzdechnu si a sednu si. JSem zvědavý jak to dopadne. Jsem si jistý, že polovina těch lidí neumí ani opravit žárovku. Ale stejně musím vymyslet plán jak to místo dostat. Najednou kolem mě prosvyštěla nějaká stará baba a na tváři měla inkoust. Huh, připomíná mi tu noční můru z vězení.

,,Stručně paní ředitelko. Jedná se o 10.B. Ti neřádi mi tam ...."

,,Higrid, prosím tě, mám pohovory s uchazeči." slyším trochu tvrdší hlas. Ta s inkoustem mi vážně připomíná ochechuli z vězení. Více se nahnu, abych viděl dovnitř. Má na sobě nějaký kostkovaný kostým, blonďaté vlasy a boty z 18. století. Na židli sedí asi ředitelka, ale na tu nevidím, kvůli velkému pozadí tam té krávy.

,,Já už toho mám pokrk!" křikne to v kostýmku, bouchne dveřmi a rychle někam odejde. Bože, typická histerka. Připadá mi, že všechny tarší ženský se chovají jako století babky, které se naštvou, když je předběhnete ve frontě nebo, když vezmete poslední rohlík. Do pusy si dám žvýkačku a znovu se tady porozhlédnu. Pohled mi zastaví na nějaké ženě, která vypadá jako ta první akorát má ulísaný drdol někam do oblak.

,,Vy nevypadáte, že byste uměla vyměnit žárovku. Máte s tím zkušenost?" zeptám se a zvednu obočí. Ta žene se jenom na mě koukne jako na debila a otočí se jiným směrem. Trochu se nahnu, abych na ni viděl a lehce se zamračím.

,,To jste nějaká nafrněná elitní školnice nebo co?" zeptám se znovu a uchechtnu se.

,,Dělej!" slyším pisklavý hlas. Otočím se a tam je nějaká holka. Zrzavé vlasy, menší a hnědé oči. Šla za nějakým bloňďákem, který si spokojeně kráčel na chodbě. Podepřu si hlavu. Tohle bude hezká podívaná.

,,Co je?!" křikne ten kluk a naštvaně se otočí na tu holku. 

,,Vrať mi ty dvě eura. Musím si dobít mobil." řekne naštvaně ta holka a dramaticky rozhodí rukami. Porozhlédnu se tady a když uvidím to co potřebuji pomalu vstanu.

,,Vyser si oko."

,,Pojeb si mámu, naval to!" pořád se hádají a já nenápadně jdu k tlačítku nouze. Nenápadně se opřu o zeď a kousnu se do rtu. Tohle bude fungovat.

,,Mám si pojebat mámu?! Jseš úchyl?!!" pořád se hádají, ale potom už nejde nic slyšet, protože loktem drknu do tlačítka a začne se ozývat upozornění a houkat poplašné zařízení.

,,Zase se někomu ruplo v bedně." řeknu a pokrčím rameny. Všichni začnou křičet, panokařit a utíkat. Já tam jenom stojím a pobaveně sleduji celé dění. Za chvílli tady není ani živáčka, jenom já a ten kluk. Aspoň správnej. Z něho něco vyroste. Dveře od ředitelny se otevřou a já málem vyletím z kůže. To je ještě ošklivější ženská než ta s inkoustem.

,,Co se to tady děje?!" křikne a podezíravě se na mě koukne. I hlas má jako chlap.

,,To tady ten malej spustil alarm." řeknu hned na svoji obranu a ušklíbnu se. Tohle jde ještě lépe než jsem čekal. Nechápu, že jsou všichni na téhle škole tak blbý. Buď to nebo jsem génius.

,,Ale paní ředitelko já ...."

,,Žádné ale, máš dutku," zvedne ukazováček ředitelka a začne do přístroje ťukat nějaká číslo. ,,Předvolám si tvoje rodiče, takže se těš." 

,,Paní ředitelko!" snaží se to ten kluk asi zachránit. No, jo. Má to blbé.

,,Jo paní ředitelko," zamrmlá a koukne se na mě. Alarm zhasne. Uf. Z toho pípání mi málem vylezl mozek ušima. ,,Asi z toho máte úžasný dojem." řekne a usměje se na mě.