Už co si pamatuji, jsem měl slabost pro barvy. Většina lidí tuto moji zálibu nechápala, jelikož jsem je viděl vždy a všude, i pod pouhými symboly. Lidé mou diagnózu nazývají všelijak: porucha autistického spektra, vlastní svět, ten divný, němý, hloupý. Zvykl jsem si na to. Je marné přesvědčovat jednotlivce o opaku. A...
Krátké pojednání o lásce jako takové. Zamyslete se, co láska znamená pro vás... ❤️ ~ 14. 2. 2018 ❤️
K sedmnáctým narozeninám jsem ti věnoval krabici plnou pestrobarevných útržků. Na každém z nich byl napsán důvod mé lásky k tobě. Když si je po sobě teď čtu, jen těžko potlačuji bolest, kterou mi papírky plné lží způsobují. Výčitky ovládají mou mysl a já si přeji jediné - být s to přijmout realitu a nadobro si uvědo...
Jsem hvězda. Stejně jako ostatní mám i já své místo na noční obloze po boku luny. Jenže některým hvězdám je souzeno zářit méně. To je v pořádku. Pak tu jsou však takové, které svůj svit ztratily zcela. Přesně mezi ty patřím. Mně nespatříte. Jsem totiž zapomenutá - odsouzená k věčnému životu v temnotách chladné noci.
Zhluboka jsem se nadechl čerstvého podzimního vzduchu. Ponurá a mystická vůně mokrého, zmačkaného listí poletujícího v dešti byla mou oblíbenou. Toto je začátek mého epilogu. ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. © All Rights Reserved | zzirque 2017
Chtěla spatřit svět. Dostala se před poslední soud, ale musela zůstat na zemi, dokud si nevyřídí potřebnou záležitost se svou milovanou osobu. Jenže místo toho se to zvrtlo. Jediné, co mohu je tě navádět vzkazy. Jedná se o drabble příběh.
Říká se, že láska nezná hranic. V případě Sadie to platilo dvojnásob. Jak jinak by šlo vysvětlit, že svého přítele Logana vidí a slyší i po smrti? Přesto to ale nebylo stejné. Něco v jejich vztahu zkrátka nebylo tak, jak předtím. Logan se změnil. A aby toho nebylo málo, začne po Sadii chtít, aby se zabila také...
Představte si svět, v němž je vše postavené na hlavu. Nefunguje tu technika, jakou známe dnes. Neexistují počítače, ba dokonce ani psací stroje. Hodinové ručičky se neposouvají samy a také výtah musí být vytažen do nejvyšších pater lidskou silou. Život jednotlivce zde však nemá žádnou cenu. Součástí tohoto zvráceného...
Jediné, co si Brooklyn přála, bylo užít si festival. Kdyby ale nebylo charismatického, a taky trochu tajemného Jamese, pro Brooklyn by festival skončil katastrofou. Někdo, jehož si Brooklyn pojmenovala jako Pronásledovatel, se ji totiž na festivalu pokusil unést. Jak se ale časem ukáže, Jamesova minulost je s tímto ne...
„Kdybych chytila zlatou rybku a měla tři přání, tak tím prvním by bylo být hezká." Lidé tvrdí, že na vzhledu nezáleží a že to, co je opravdu důležité, má člověk uvnitř. Já osobně si ale myslím, že je to neskutečná hloupost. Kdybyste totiž byli v mojí kůži, chápali byste to. Říkají mi Via a jsem jeden velký omyl. A nen...
nesnášela pláč. a tak napsala osm důvodů proč. ||dokončeno|| (Tento příběh píše v originálu tidess a má samozřejmě vyhrazena všechny práva. Já příběh pouze překládám.)
Nemluvilo se o tom tolik, jak by bylo potřeba. A možná to byl důvod, proč si tolik lidí myslelo, že je s nimi něco špatně. ••• Výkřik do tmy vol. 2 23.8.2020
Je to zvláštní věc. Dokud vaši ruku nedrží někdo, kdo vás miluje, svět nemá barvy. Vše, co vidíte, je v odstínech šedé, smutné, ponuré a nepřátelské. Ale v té chvíli, kdy se vaší ruky chytí, všechno získá barvu. Vidíte to azurově modré nebe, barevné květiny, narůžovělou pokožku milované osoby. Ale na světě existují li...
Život je jako horská dráha - jednou jste nahoře, jednou zase dole. Své o tom ví i téměř třicetiletý Eric Wood, mladý policista, oddaný přítel a skvělý kamarád. Když začne svítat na dobré časy, většina věcí mu vychází, je šťastný a jeho dráha konečně jede nějakou dobu nahoře, objeví se na kolejích zvláštní závada. Neve...
Vánoce. Čas klidu, míru a rodinné pohody. Kouzelný večer plný rozbalování dárků, radosti a smíchu. Ne každý má však takové štěstí, aby tento výjimečný den prožíval tak, jak si přeje. Válka si nevybírá. Nezačne, když máte zrovna čas, a nepřestane, když se vám to nehodí. Nezastaví ji ani ta nejvroucnější přání nebo modl...
Jeho malby si držely velmi dobré jméno. Byly známé pro jejich dynamiku a realistické vzezření kombinované s abstrakcí tak, že z nich člověk nemohl spustit oči. Jean vždy věděl, že to, co bylo na jeho pracích tak fascinujícího, byl fakt, že si uměl skvěle představit, jak se objekt jeho tvorby hýbal. Dokázal se stát tí...
Když se toho rána střetli na kraji lesa, byli si cizí. Přesto jeden z nich oslovil druhého: „Zazpívej," vybídl skřivan něžně, leč s jistou zvědavostí ledňáčka. „Nemohu," odpověděl, že ho na druhou větvičku bylo sotva slyšet. „Proč ne?" „Má píseň není jako ta, kterou zpíváš ty. Nelíbila by se ti. Stejně jako ty zpíváš...
Pierre Beaulieu by se se svou lakotou, sobectvím a uměním vytvářet si předsudky mohl jako horký favorit účastnit soutěží, kdyby však splňoval nepsané pravidlo být živý. Není to tak dávno, co zemřel, a rozhodl se vše změnit. Jak se člověk ale jen napravuje ze záhrobí? ~ Krátká humorná povídka ze "života" zesnulého fran...
Nebavila tě matika na základce ani na střední? Tak si představ, že existují lidi, kteří se ji rozhodnou dobrovolně studovat i poté! Máš jedinečnou možnost zkusit se vžít do kůže jednoho takového studenta a zažít s ním jeho první týden na vysoké škole na matfyzu. Tato kniha není obyčejná, je to totiž gamebook - kniha...
Kdo je Bill Wain? Milující manžel, otec dvou dětí, přítel... a především voják. Život ve válce není jednoduchý. Stačí pouhopouhá minuta a všechno je jinak. V našem krátkém vyprávění je jich popsaných přes stovku - celé dvě hodiny. 🕛🕜🕑 Oddechová sbírka drabbles, kterou stihnete přečíst během krátké pauzy, cestou tr...
Nikdo se nerodí hodný nebo zlý. Každého z nás utváří lidé kolem, formují naši osobnost a dávají naší existenci nějaký smysl. Pokud se ocitneme ve špatném prostředí, kde nás všichni automaticky považují za zlo, nemůže to dopadnout dobře. Občas lidé zajdou moc daleko, tak moc, že už není cesty zpět. A přesně v takových...
Už když Anja byla malá, máma jí říkala, že zažije velké neštěstí. Jenže uplynul šestnáctý rok jejího života a nic hrůzostrašného se nestalo. Jen její blížící se Oslava v ní probouzela zděšení. Dle tradice si na Oslavě musela vybrat manžela. Zájemců o místo po jejím boku bylo hodně. Nejenže je dcerou vůdce vesnice, ale...
NA KONCI KAŽDÉHO PŘÍBĚHU VŽDY VŠE DOBŘE DOPADNE. A JESTLI, TO DOBŘE NEDOPADLO, TAK TO POTOM JEŠTĚ NENÍ KONEC.
„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl s...
Každý má nějaké tajemství; malé, velké, absurdní, tíživé... K malým tajnostem devatenáctileté Rosemary Walkerové patří její poměrně netradiční rituál: každou půlnoc pije kávu. Už několik let je jejím společníkem, na kterého nedá dopustit - zatímco ve dne povzbuzuje, v noci uspává. ...