Ze sálu k němu dolehly tlumené tóny orchestru a on přidal do kroku a sevřel pěsti. Jde pozdě a ke všemu nemůže najít Kamil. Zase. Měli se setkat v lóži pět, ale už se nezmínila ve kterém patře. Vzal schody po dvou a vyběhl do patra. Nesnášel charitativní akce, ale bez nich by nemohl provozovat svůj byznys. Čas od času musel ukázat...něco...aby šťouralové nezískali podezření a nezačali se vyptávat kde bere tolik peněz. Dorazí ke dveřím se zlatou pětkou, co nejtišeji je otevřel a nakoukl dovnitř. I přes to že tam byla tma, dokázal rozpoznat siluetu ženy opírající se o dřevěné obložení. Povytáhl koutek a vztek se při pohledu na křivky změnil v touhu. Ošil se, když se mu kalhoty v rozkroku nepříjemně napnuly. Přivřel dveře a koberec tlumil jeho kroky když k ní zamířil. Bez zaváhání a jediného slova ji přitlačil zády ke stěně a nedočkavě se přisál k jejím ústům. Rukou zajel do dlouhých vlasů a prohrábl je. Její rty byly jemné a dokonalé, což ho přivádělo k šílenství. Vnikl svým jazykem mezi ně a ona mu jemně zasténala do úst. Zhluboka se nadechl a zbystřil. To nebyla Kamil, její parfém znal, byl ostrý a vtíravý. Vůně která mu naplnila plíce však byla jemná a podmanivá. I když věděl že by se měl odtáhnou a zeptat se kdo je, nedokázal se od ní odtrhnout, jako by byl v zajetí kouzla. Chtěl jen cítit ty sladké rty a chvějící se tělo pod sebou. Jeho polibky byly čím dál žádostivější a on věděl že ať je to kdokoliv, chce ji tak jako doposud žádnou. Položila mu dlaň na hruď a mírně zatlačila. Pochopil co tím chtěla naznačit a neochotně opustil její ústa aby měla možnost popadnout dech. Opřel své čelo o její a zhluboka oddechoval. Připadal si jako v jiném světě. Než se stihl vzpamatovat, proklouzla mu mezi rukama a vyběhla ven. Texty písní jsou převzaté, některé upravené ◄Pozor! Obsah místy spa