V temnotě se ozve slabounký škrábavý zvuk. Sirka se se syčením rozhoří a rozčísne hustou tmu. Zranitelný plamínek osvětluje pouze ruku, která sirku dřímá ve své moci a pomalu s ní bloumá tmavým pokojem.  Náhle se prudce skloní a plamínek bez větších potíží přeskočí na knot svíčky. Sirka se náhle stává postradatelnou a je prudkým máchnutím zhasnuta.
Pokojem zavane vábivá vůně vanilky. Svíčka má plamen dostatečně silný na to, aby jasně osvětlil postarší pracovní stůl s židlí. V šeru na zemi je matně vidět hromadu zmuchlaných papírů. 
Osoba, zahalena do tmy odsouvá židli a pomalu si přisedává ke stolu. Čím více se blíží k plamínku svíčky, tím jsou zřetelnější její rysy v obličeji. Rozespale mžourající oči, které zdobí tmavé kruhy, dávají jasně najevo, že by nejraději dále pokračovaly ve spánku. Ruka se unaveně zvedne a pomalým pohybem zapne notebook.
Obrazovka se prudce rozsvítí a co bylo dosud skryté v pokoji se náhle ocitne pod náporem jasného světla. Tělo odporuje. Vyzývá osobu ke spánku, ale mozek je silnější. Dokola se ozývá jediná myšlenka:Musíš psát!

Prostě miluju vonné svíčky.

...
Vítám tě na svém profilu poutníku, který bloudí světem Wattpadu. Právě jsi zabloudil do zvláštního místa. Ano, hádáš správně. Vítej v mé  knihovně. Doufám, že si při čtení knih nezkazíš oči. Pokoušela jsem se tu rozsvítit pár žárovek, ale hned praskly. Však víš. Ti z temnoty nemají rádi světlo. Ale jak se zdá, tak jim svíčky nevadí. Jen si posluž mám jich plnou bednu. Jo a abych nezapomněla, jsi tu uvězněný. Ale no tak netvař se tak. Není to tak hrozné. Jen si dávej pozor, aby ti při bloumání po mé knihovně nezhasla svíčka. Moji přátelé skrytí ve stínech dlouho neměli pořádný kus masa. Jen se klidně porozhlédni a pujč si knihu podle libosti. Já se  znovu pustím do psaní. Líbí se jim, když píšu. Pak mě nechávají být.

Jo a v druhém patře je police plná kingovek. Na ty mi nesahej!

...
Budu ráda, když mě podpoříte i na aplikaci strašidelné historky.
Strašidelné historky - HollowFenrir