Vítám tě u sebe milý čtenáři,
Nechci tě zatěžovat nějakým složitým popisem, kdo jsem, co mám ráda a co dělám. Já nejsem zajímavá, jsem jen mamina dvou prcků, co v noci místo aby padla na hubu, tak píše.

Spíš ti popíšu, co u mě můžeš najít.
Těžce se zařazuji do jednotlivých žánrů.  
Pro začátek je důležité napsat, že mé příběhy patří do rukou dospělým či alespoň dospívajícím. Takže pokud navštěvuješ základku, tak asi nebudu tou pravou od koho bys tu měl něco číst. Lechtivé scény jsou u mě na denním pořádku.

Každý si zaslouží svých pár minut Davida. Lgbt povídka o osobě, která se doufám jednou dočká i skutečného dlouhého příběhu, který mám už dlouho v hlavě, ale nějak se k němu nemůžu dokopat.

Tak trochu jiná pohádka... to je povídka, která je inspirovaná mou vlastní maličkostí a mým zvláštním divokým dospíváním.

Chceš se zamyslet, pobrečet si a dostat se mi do hlavy v mých nejhorších chvílích, jsou tu Výkřiky do ticha. Upozorňuji, že nejsou pro každého. Ne každý je rozdýchá a pochopí, ale zkusit to můžeš :)

Chceš se jen zasmát a rychle na pár minutek něco přečíst, tak ti doporučím Kdo že tu má vykojený mozek, jsou to kraťoučké postřehy a sranda chvíle, ze života. Člověk si u nich spíš zaťuká na čelo a řekne si: Ne! To se přeci nestalo!

Přeji příjemné čtení, budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu. Tak jen do mě...