V první a té šťastnější řadě, HAPPY HALLOWEEN všem Fialkám. A v té druhé a bohužel pro někoho smutnější…od minulého roku byla s Halloweenem neoficiálně spjata premiéra dalšího dílu Vraha z Bellevillu, kterého letos měl čekat třetí, finální díl.
Premiéra, k níž ale nedojde ani dnes a bohužel ani v nejbližší době, a to ze dvou důvodů.
Jednak mě čeká maturita a druhak se stalo něco, o čem se mi nesnilo ani v těch nejpošetilejších snech (ti, již mě sledují i na IG, už ví).
Celkem paradox, že jsem ještě před cca půl rokem v rozhovoru s @WilaFox tvrdila, že zda vše vyjde podle plánu, třetí díl bude mít premiéru koncem roku, a jen pár dnů na to se mi onen plán zhroutil stejně tak, jako se Violet zhroutily její plány kvůli Gillovi. Neboť i já nečekaně narazila na Gillův reálný ekvivalent (a nehledě na to, jak znepokojivě to zní, je to myšleno téměř s nulovou nadsázkou) a rozhodla se s ním prokrastinovat všechen čas, co mi na psaní ještě zbýval.
Zní to šíleně, když to píšu takhle, ale život umí být zjevně hodně šílený. Tak šílený, až vám nabídne dluh života ve formě vaší fiktivní postavy a možnosti prožít si svou vlastní fikci. A já tuhle možnost tehdy vzala všemi deseti, neboť když jsem dostala na výběr mezi Gillem na papíře a Gillem v realitě, nebylo o čem přemýšlet. A i když už mě za tři měsíce vztahu dohnalo všechno, co jsem měla naučené jen jako teorii a obsah 28. kapitoly 2. dílu, nikdy mě život nebavil víc.
Upřímně nedokážu říct, kdy Vraha z Bellevillu dokončím kompletně, ale dlouhá léta to nebudou (nechci to přivolávat, ale pokud bych o reálného Gilla měla někdy přijít, vrátím se k tomu fiktivnímu).
Vím, že pro čtenáře Vraha z Bellevillu tohle není zrovna pozitivní novina, ovšem aspoň je důkazem toho, že nehledě na to, kolik Normíků vám se svým pesimismem postaví do cesty, i taková pošetilost, jako je sbalení sociopata a vyškrábání se na post opatrované osoby, je i v realitě splnitelná.
Zatím Adios, možná jen na chvíli, možná už napořád (ne, to zase ne :D).