Zdravím vás, čtenáři
tentokráte se vám chci svěřit s něčím, co vás naštve, šokuje, rozesmutní, nebo něco jiného...
Po necelém roce jsem zjistil, že Kočky ze Sibiře budu muset zase stáhnout z publikace.
Důvody?
Tak ten hlavní je ten, že knihu nemám dopsanou v některých částech, čehož je možné si všimnout v novějších kapitolách. Chybí v nich písničky, jsou kratší a i hůř napsané dle mého názoru.
Dalším je ten, že, i kvůli Vysoké škole báňské, nestíhám uzávěrky a publikační data knihy. Zároveň kvůli domácím úkolům nestíhám kontrolovat a přepisovat knihu a případně si jí důmyslně rozšiřovat.
A pak je tu má křehká psychika, která mi ně sem tam napadne a začne mi drtit život. Od pátku jsem psychicky křehký (opět kvůli škole a dalším faktorům) a nejspíš se to do května nespraví. Tím byste přišli o ČTYŘI KAPITOLY a já bych pak měl deficit, který bych nedohnal už nikdy.
A neméně podstatným důvodem je i to, že kniha má opravdu NÍZKOU čtenost. Ne, že bych od toho čekal víc, ale opravdu se nebudu násilně rvát do velmi rozsáhlé knihy (zatím má 340 stran, ale ke konci by mohla mít i přes 550), kterou si pak stejně nikdo nepřečte.
To jsou tedy mé důvody, proč knihu o Válečnících Leningradu stahuji. Zároveň rovnou říkám, že knihu neobnovím koncem školního roku, jako tomu bývalo kdysi. Válečníci Leningradu budou zavřeny v trezoru a na povrch se MOŽNÁ dostanou až v lednu dalšího roku (tedy za asi 7 a půl měsíce). Do té doby navíc na odhadem 99 procent nevyjde žádná jiná kniha (ani remaster ani něco nového). Žádnou další knihu totiž nemám v takové podobě, abych jí mohl začít publikovat bez přestávky a nálada na psaní se teď, koncem dubna 2026, nezlepšila.
Doufám, že jsem vás nevyrušil a snad mé rozhodnutí přijmete...
pěkný den přeje
ThatHanakianFurry (Pavel H.)
