Wolves

°2°

V seně nebyl vlk ale nějaký kluk s kudrnatými vlasy. Málem mi vypadlo všechno z rukou. Kde je ten vlk a co tu dělá ten kluk? Podotýkám nahý kluk.

Druhý infarkt byl když promluvil. "Nestůj tam jen tak. Dej mi prosím to jídlo. Mám strašný hlad,, konečně jsem se pohl a přinesl mu to.

Pustil se do toho jako pes a já jsem šel najít něco,co bych mu mohl dát aby tu nebyl nahý.

Něco jsem našel a tak jsem mu to přinesl. Už měl všechno snězeno a pár kousků oblečení mile rád přijal. "Děkuji za všechno. Jinak jmenuji se Harry,, pokýval jsem hlavou a usmál jsem se. Své jméno jsem mu však neřekl. Přisedl jsem si k němu a trochu si ho prohlédl. Na jeho tváři vyskočil úsměv a trochu se zasmál. "Nekoukej na mě jako kdyby jsi v životě neviděl člověka,, zasmál se znovu "Řekneš mi jak se jmenuješ prosím?,, Zeptal se mě. Já jsem jen zakroutil hlavou protože mu to fakt říkat nebudu..jak asi. Začal jsem ale psát své jméno do písku. Začal to číst po písmenkách jak jsem to psal "L - O - U - I - S. Louis?,, Jen jsem přikývl. "A proč se mnou nemluvíš? Bojíš se mě kvůli tomu že se umím proměnit ve vlka?,, Zakroutil jsem hlavou a napsal do písku 'nemluvím už od 9' "Ty nemluvíš už od devíti?,, Přikývl jsem. "Proč?,,

Už mu někdy někdo řekl že je nehorázně zvědavý?

I když celkem nerad jsem do písku napsal 'táta umřel' jedna slza mi stekla nad vzpomínkami. Sice už je to 9 let od toho co umřel ale pořád to moc bolí. "Oh, comon, nebreč prosím. Sice bych měl být, jakožto alfa, svině bez citů ale pohled na někoho kdo brečí nesnesu,, řekl a rozevřel náruč.

I když ho znám tak maximálně hodinu tak jsem se k němu přitulil a smáčel jsem mu triko mými slzami. Očividně mu to vůbec nevadilo, naopak si mě k sobě přitiskl více.

Už jsme tam seděli celkem dlouho. Nebrečel jsem už dávno ale ani jednomu se nám nechtělo pustit toho druhého z obětí. Najednou však promluvil "Už ti někdo někdy řekl že dokonale voníš?,, zakroutil jsem hlavou na znamení nesouhlasu. "Tak ti to teď říkám já protože je to fakt nehorázná vůně,, přitulil se k mému krku a vdechoval mojí vůni.

Já udělal to samé a musím uznat že taky voněl naprosto úžasně.

"Vypadá to že někomu tady taky voním,, zasmál se. Moje tváře okamžitě nabrali rudou barvu a schoval jsem se do jeho hrudi. "Neschovávej se mi,, znovu se zasmál. Naši dokonalou chvilku však muselo přerušit klepání na dveře.

Peter.

Odtáhl jsem se od Harryho a věnoval mu omluvný úsměv. "Kdo to je?,, zeptal se opět zvědavě. Do písku jsem napsal 'Peter' hodil na mě pohled alá 'kdo to má být' a tak jsem se sklopenou hlavou napsal 'psycholog' "oh, promiň to jsem nevěděl. Tak běž ať už to máš za sebou. Já tady počkám. Stejně mi nic jiného nezbývá,, uchechtl se a ukázal při tom na svou nohu. S úsměvem jsem přikývl a vydal jsem se vstříc Peterovi...
____________________________________
Ahoj:) snad se příběh líbí. Přeji pěkný den :P

All the love and support M x.