Wolves

°11°

Loui's POV

Probudil jsem se na studené podlaze a když jsem se pohl,tak mi zacinkali řetězy na rukou a na nohou. Nevím jak jsem se sem dostal. Jsem si stoprocentně jistý že jsem usínal vedle Harryho.

S hlasitým zavrzáním se otevřeli zrezivělé dveře a já jsem měl perfektní výhled na.. člověka. Byl normální až na pokožku,která byla bílá jako stěna,velké fialovo-modré kruhy pod očima a nehorázně rozcuchané vlasy. Někoho mi připomínal..kdyby neměl tak bílou pokožku a kruhy pod očima tak jsem si jistý že už jsem ho někdy viděl.

"Alee..,, ušklíbl se. "Princezna se nám probudila?,, "K-kdo j-jste?,, "Já? Jsem tvůj milovaný tatínek princezno a ty? Ty jsi od teď jen můj protože tě nikdo nenajde..určitě tě ani nehledají. Kdo by chtěl doma takovou děvku jako jsi ty?,, "M-můj táta se takhle nechoval a umřel jako vlk. Při boji...,, "To by tady před tebou asi nestál. Nemyslíš buzno?! Odešel jsem. Kdo by chtěl takovou krávu jako je tvoje matka a syna,který se už jako malý choval jako buzna?!,, zase se uchechtl.

"No. Nejsme tady ale od toho aby jsem ti vyprávěl pohádky na dobrou noc takže teď buď hodnej chlapec a otevři pusinku pro tatínka,, "Nejsem děvka abych kouřil někomu kdo si říká můj otec,,

Facka

Pak přišla i pěst.. dobře mířená.

Ten kdo si říká můj otec mě totálně zkopal.

Aby se neřeklo tak vzal ještě pásek a kovovou konstrukcí mě několikrát prášil přes má holá záda. Došlo mu ale že asi už moc nevnímám a tak mi udělil ještě několik ran než přestal. Teda asi. Už jsem vnímal jen tmu když jsem slyšel rozepínání zipu.

Moje tělo se odevzdalo temné, bezbolestné náruči. No můj zadek asi zažije ještě peklo...