Wolves

°12°

Loui's POV

Super. Další den tady. Už to ani nepočítám. Nevím jak dlouho tu jsem,jen vím že můj otec není vlk ale upír a že tady pravděpodobně umřu.

Proč jsem tak klidný?

Odpověď je jednoduchá...už s tím počítám. Dávno už nevěřím že by mě Harry nebo někdo jiný hledal. Ani nevím jak dlouho tu jsem. Otec už za tu dobu stihl ochutnat mou krev. Asi si moc pochutnal protože ten den mě jen zmlátil páskem a dál mi pár pěstí. Alespoň jeden den si můj zadek odpočinul.

Proč jsem se nebránil když jsem vlk?

Protože malý štěně oproti zkušenému upírovi je totální nic. Ještě ke všemu když si pozve svoje kamarády, kteří mi mimo jiné neřeknou jinak než večeře nebo děvka, a společně mě zneužijí.

Navíc když vám každý den říkají že o vás nikdo nestojí tak tomu prostě začněte věřit.

No...mám tady perfektní pobyt. Cítím se jak v pětihvězdičkovém hotelu. Řetězy okolo rukou i nohou,zem místo postele, oblečení roztrhané na několik kusů a odhozené do rohu místnosti, jídlo jen když si někdo vzpomene a v nejlepším případě vůbec.

Začnu tomu asi říkat hubnoucí pobyt protože za tu dobu co jsem tady jsem schodil určitě něco okolo 10 kilo. No řekněte mi, která holka by to nechtěla?

Dveře se opět se zavrzáním otevřeli a dovnitř vstoupil otec se svými společníky. No hurá...dnes bude hodně srandy. Sice ne pro mě ale tak co.. člověk si zvykne.

----------------------------
Well well well...
Doufám že se kapitola líbila. Každopádně chci poděkovat za všechny votes. Vážím si toho, že i když jsem dlouho nevydávala tak se pořád najde alespoň jeden člověk, který si to přečte.

All the love and support M x.