°5°

575 35 3
                                    

Odebral jsem se za Louim do sklepa. Musel jsem se samozřejmě proměnit ve vlka.

Když jsem ale vešel dovnitř tak už nebyl proměněný. Byl normální člověk s čímž jsem nepočítal ale také jsem se proměnil.

Ležel nahý na studené zemi zády ke mě. Vím že není dobrá chvíle ale už jsem někdy říkal že má perfektní zadek? Protože on ho má vážné dokonalý.

"Lou?,, zkusil jsem na něj zavolat a k mému překvapení se hned otočil.

Jakmile ale zpozoroval že je nahý tak roztomilé zčervenal a snažil se se zakrýt.

"Neboj nebudu tě očumovat ale jsi roztomilý když se červenáš,, mrkl jsem na něj. Zčervenal snad ještě víc ale hned nato se jeho tvář změnila na zamračenou.

Podíval se na svoje ruce a koukal na mě. Nevěděl jsem co po mě chce ale šel jsem ho alespoň obejmout.

Chtěl bych strašně moc slyšet jeho hlas ale nevím jestli ho to nevyděsí. Přecejen už nějakou tu chvíli nemluvil a aby si o mě nemyslel že jsem jen další z těch psychologů.

No nic..zkusit to můžu...

"Lou? Můžu- můžu tě o něco poprosit?,, nejdříve se na mě vyděšeně podíval ale nakonec přikývl.

"Zkusil by jsi prosím promluvit? Pro mě?,, Lou se na mě nejdříve podíval pohledem alá 'to nemyslíš vážně' ale když zjistili že si vážně srandu nedělám tak nahlas polkl.

Pomalu přikývl a odkašlal si...
__________________________________
Ahoj:) omlouvám se že jsou tak krátké kapitoly a vychází tak pozdě večer nebo teď spíš tak brzy ráno ale nemám aktuálně moc času na psaní tak snad se spokojíte alespoň s tím 😅

All the love and support M x.

Wolves Kde žijí příběhy. Začni objevovat