Kawaii [ERASERMIC]

~I~

Shõta:

Každé ráno je stejné. Stejně otravné. Musím opustit tu úžasnou věc nazývanou postel a jít do školy.
,,Můžeš se na mě přestat dívat Hizashi? Je to otravný." zamručel jsem a vylezl z postele.
,,To možná jo, ale jediný prostředek, jak tě vytáhnout, na první den z postele bez násilí." zazubil se na mě a já protočil oči. Dohrabal jsem se až do koupelny, kde jsem se převlékl do UA uniformy a rukou pročísnul vlasy. Potom jen rychle vyčistil zuby a vyšel z koupelny. Hned mě nahradil Hizashi, kterému to bude trvat stejně dlouho, takže jsem se rozhodl jít.

S Hizashim bydlíme na UA koleji. Je to jen kousek od školy. A prostě ano, člověk, který nejradši ze všeho spí, má na pokoji toho nejhlasitějšího z celé školy? Proč? Já sám nevím.

Dole u jídelny jsem si došel ke kávovarům a udělal si silný kafe. Můj quirk, vymazávání quirků jiných, je celkem psychicky náročný a proto se jako jeden z mála musím spoléhat na svou vlastní sílu.

,,Teda Shouto, ty dneska vypadáš." zasmála se Emi a já protočil oči. Obešel jsem ji s nezájmem, mezitím co ona se tam stále smála. Je trhlá. Jejím quirkem je rozesmát ostatní a pak je jednoduše porazit. Má na mě zálusk už od prváku, ale stále nemůže pochopit, že jsem gay. Halo? Chápu, že je primitivní, ale notak?!

Ve třídě jsem byl mezi prvními, ačkoliv mělo za pár minut zvonit. Lehl jsem si tedy na lavici a na chvilku zase usnul. Tu krásnou chvíli ovšem jako vždy, musel přerušit někdo, něco- nevím co. Otevřel jsem oči a podíval se po třídě. Hizashi stál na stole a něco křičel. Nevypadalo to, že by se mě to týkalo, takže jsem to nechal být a zkoušel usnout. Jediné chvíle, kdy mohu spát:

Za prvé, když Hizashi je utahaný. Velmi malá pravděpodobnost. Pije kafe snad i ve spánku. Jinak si nedokážu jeho každodenní energii vysvětlit.

Za druhé, když něco chce a já dám podmínku, aby držel hubu. To se stává celkem často.

Nebo za třetí, když nemá dobrou náladu, ale to jsem většinou ten co to schytá, jako jeho nejlepší kamarád, takže se mi spánek vyhne obloukem.

Proč musí mít zrovna quirk hlas?! Zvednul jsem hlavu a spatřil ho, že mě už ze svého místa pozoruje. Zvedl jsem jedno obočí a on se odvrátil. Je divnej. Ale hezkej, co si budem.

Do třídy za doprovodu zvonku přišla učitelka matiky. S tou nemám problém. Teda pokud mě nevyvolává uprostřed mého spánku. Lehl jsem si zpět na lavici a podíval jsem se na rovnici. Byla jednoduchá. Nechápu, co na tom tak dlouho vysvětluje.

,,Jelikož to vypadá, že tamhle mladý Aizawa spí a tudíž se nudí, tak nám určitě milerád vypočítá tu rovnici." podívala se na mě a já se s nechutí zvedl.
,,Milerád určitě ne, ale když jinak nedáte." řekl jsem a zamířil k tabuli. Celá třída se uchechtla a učitelka jen protočila očima. Litoval jsem jí. Mít mě jako žáka musí být peklo.

Když jsem došel k tabuli, ještě jednou jsem si tu rovnici prohlédl a začal ji počítat. Učitelka celý příklad projížděla ještě asi desetkrát a pak kývla, že si můžu jít sednout. Vítězně jsem se úšklíbnul a sedl si do lavice. Hizashi mě téměř okamžitě bouchl do ramene s širokým úsměvem.
,,Válíš Shouto!" řekl s úsměvem a já kývl hlavou a zase si lehl.
,,Já vím." odpověděl jsem ještě předtím než jsem se znova podal spánku.

Celý první den druháku utekl jak voda a chýlil se ke konci. Teď přišel hrdinský trénink. Nebo také přezkoušení po prázdninách. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem netrénoval. Právě naopak a to mi dodávalo sebejistotu. Brigáda u agentury mi dala nějaké užitečné tipy, takže by to mělo jít jak po másle.
Byl jsem v týmu s Hizashim, jak jinak a také Mignon. Její quirk je příroda. Dokáže nechat sakuru rozvést v zimě nebo vypěstovat tu nejrudější růži v terénu, kde by ji nikdy nikdo nehledal. Problémem je, že čím víc quirk používá, tím víc slábne.

Proti nám stál Idishi, Hakada a Keva.

Idishiho quirk je do týmových bojů, nikoliv jednotlivců. Jeho quirk vás dokáže proměnil do jakéhokoliv zvířete. On sám se ovšem proměnil nedokáže. Jeho slabina je jednoduchá. Pokaždé, co použije svůj quirk ho rozbolí jeden nerv v těle. Po pár použití je tudíž nehybný.

Hakada může hýbat se světlem. Dokáže lámat paprsky a směřovat je kam chce. Problémem je, že je nemůže vytvářet, tudíž pokud nesvítí sluníčko, je v háji.

No a poslední je Keva. Jednoduše. Její quirk je dvojení. Dokáže se rozdvojit a teleportovat se do jejílho klona. Nedokáže to ovšem tolikrát za sebou. Pokaždé je jí více a více nevolno

Možná se ptáte co je mou slabinou. Je to jednoduché. Mrkání a boj na blízko. Při mrknutí se můj quirk deaktivuje a proč boj na blízko asi nemusím vysvětlovat, že?

Cvičištěm beta se rozezněl klarkson a já dle plánu se dostal co nejvýše. Stál jsem na střeše nějakého obytného domu a v ruce svíral svou šálu. Budou mě chtít vyřadit jako prvního. Budou potom v přesile. Podíval jsem se na konání pod sebou. Idishi a Keva šli uličkami v průmyslové zóně. Je to logické, protože Hadashi tam být nemůže. Tudíž musel Idishi proměnit Hadashiho, který mě má zneškodnit. Pěkné.

Přetáhl jsem si přes oči své brýle a na dálku se koukl na ty dva. Slyšel jsem hlasitý výkřik a pak ránu. Nebylo těžké rozeznat, že hlas patřil Hadashimu. Nezvolili dobrou taktiku. Ikada měla obrovskou výhodu proti Mignon a stejně ho poslali za mnou.

,,Tsss." zakroutil jsem hlavou a přidržel si šálu. Jsem mezi jedinými, kdo může mít zbraně s sebou. Je to vlastně můj jediný útok. Rozběhl jsem se ze střechy a lehce dopadl na střechu blíže k průmyslovému bloku. Koho jsem tam nečekal byl ležící Hadashi, který zřejmě spadl po deaktivaci Idishovo quirku. Vzal jsem pásku, kterou jsme dostali k zajatí protivníku a obvázal ji kolem Hadashiho zmítající se ruky. Rozezněl se zvuk alarmu na důkaz, že Hadashi je mimo hru. Pousmál jsem se, ale hned jsem se v hlavě praštil. Tohle se nesmí stávat. Najednou jsem slyšel řev. Koho jiného než Hizashiho? Přesunul jsem se blíže k nim a deaktivoval quirk Kevy. Nic se ovšem nestalo. Samozřejmě. Tohle měli v plánu. Otočil jsem se a uvidil za sebou Idishiho. Z ničeho nic se mi zamotala hlava, ale hned jsem se vzpamatoval. Zrušil jsem mu quirk a mrštil proti němu šálu. Bylo vidět, že už je z používání quirku vyřízený, takže se nestihl ani uhnout a byl svázán mou šálou. Obvázal jsem mu pásku okolo kotníku a úšklíbl se, když se ozval další zvuk alarmu. Pak se mi ovšem strašně zamotala hlava a upadl jsem z kraje té kovové střechy, úplně bez myšlenek do spánku. Alespoň se vyspim, víte co.

Hizashi:
Společně s Magnon jsme porazili i Kevu a obvázal jsem ji páskou. Ozval se klarkson na oznámení konce. To vážně zase Shota zvládl dva? Co se divím, jeho letní stáž mu musela dát nějaké nové pohyby.
Za námi se ozvala rána. Rychle jsem se otočil a všiml si Shouty na zemi. Rychle jsem se k němu rozeběhl a poplácal ho po tváři. Když se nic nedělo, začal jsem se trochu bát. Nemám ponětí co se stalo, ale myslím, že ošetřovna ho nemine.

,,Blbče, musíš se stále překonávat." usmál jsem se a zvedl ho na záda. Potom jsem se rozešel směr ošetřovna.

Ahojky! Vítám vás u svého prvního díla, relativně ff na erasermic! Předem se omlouvám za gramatické nedostatky, jsem prostě krypl.

Sayonora! Vaše Ronnie🌺