Drákula: temný osud

12.Cesta do temnoty

Z pohledu Jane:

Jakmile Vlad odsouhlasil že pojedeme za mým otcem

šli jsme okamžitě balit.

Krista mi přinesla nějaké oblečení, takže jsem se nemusela vracet do

svého bytu pro své věci.

Když jsem dotáhla svůj batoh do obývacího pokoje, viděla jsem tam

stát Vlada.

Ostatní už čekají venku" řekl aniž by se na mě podíval.

Já to nevěděla že můj otec je taky lovec upírů" řekla jsem to upřímně.

To já vím, žes to nevěděla" prohlásil a konečně se ke mě otočil.

Tak jdeme ven ať na nás ostatní nečekají" zmínila jsem a šli jsme ven.

                                                                      . . . . . . . . . . .

Z pohledu Vlada:

Když jsem vyšli ven Mia s Kristou už čekaly venku.

Tak jdeme ?" zeptala se Mia.

Ano jdem" odpověděl jsem.

Nasedli jsme do auta a vyrazili jsme tak na cestu.

Seděl jsem vedle Kristýny která řídila auto.

Jane seděla vzadu s Mijou.

Byla to pro mě dlouhá cesta, byla to cesta do temnoty

už nebylo cesty zpět.

                                          . . . . . . . . . . . . . . . 

Z pohledu Jane:

Po celou dobu naši cesty nikdo nepromluvil

bylo to tak trapné ticho.

Přemýšlela jsem jaký je asi můj otec, moje matka mi řekla

že nás opustil když jsem se narodila.

Prostě zmizel to mi vždycky řekla máma tohle jediný.

Už jsme tady" ozvala se Krista a zastavila auto.

Všichni jsme z něho vylezli.

Před námi stál malý rodinný domek

Všichni jsme se na sebe podívali a vydali jsme směrem

k domu.