Hon na čarodějnice | ᶠʳᵒˢᵗʷⁱᵗᶜʰ

K A P I T O L A | D V A C Á T Á | D E V Á T Á

M á m e n í 

LOKI STÁL NA BALKÓNĚ VELVET PEAKU, POKLEPÁVAL PRSTY NA ZÁBRADLÍ, A NETRPĚLIVĚ VYHLÍŽEL WANDID KOČÁR. Museli toho spolu tolik probrat, měl teď mnoho nových poznatků a byl si jist, že i Wanda po dvou nocích na Witcher Hillu bude překypovat novými informacemi.

Ačkoliv ona podivná, velká bouře, které kraj zachvátila, již včera v noci skončila, spoušť, která po ní zbyla, bude viditelná ještě několik dní. Nebe bylo stále temně šedé, nepropouštějící skoro žádné světlo, a země byla nasáklá vodou a bahnitá. Několik vrchních místností bylo promočených, jak se starou střechou dovnitř dostala voda, a sklepní prostory se vytopily celé, i přesto, že panství stálo na kopci. Celá zahrada se proměnila v jedno velké bahenní koupaliště a v jednom z vnitřních átrií se zřítilo několik stromů... spoušť to byla značná a bude trvat týdny, než se vše opraví.

Konečně se na obzoru objevila silueta kočáru a Loki se usmál. Upravil si sako a svižným krokem se vydal do hlavního sálu, aby mohl mladou čarodějku hned uvítat a vzít stranou, aby si mohli co nejdříve promluvit.

Wanda vypadala nesmírně strhaně a unaveně, i přes zcela nové šaty, které jí lord Chesterhood dal darem, aby nemusela jen ve svém zničeném oblečení. Na hlavně jí seděl malý klobouček, mírně sražený do čela, zřejmě taky od Thomase, a ramena měla zahalená šátkem.

Loki nebyl jediný, kdo se s ní přišel přivítat. Gerda Rosierová tu byla ještě před ním, netrpělivě vyčkávala a muchlala si v dlaních sukni, uklidnila se až když svou milou paní konečně uviděla.

,,Slečno Dove! Ani nevíte, jak se mi ulevilo!" vyjekla hned, jak sloužící mladé čarodějce otevřely dveře. Rozeběhla se k ní a téměř jí vpadla do náruče, když si náhle uvědomila nevhodnost svého chování a na poslední chvíli see hluboce poklonila. Wanda se jejímu chování potěšeně usmála a položila jí dlaně na ramena.

,,Ráda tě vidím, Gerdo," usmála se na ní jemně a na pár sekund si ji přitiskla v obětí na hruď.

,,Moc jsme se o vás báli, má paní," šeptala Gerda rozrušeně, když se od ní Wanda odtáhla, a svírala ji za lokty, ,,já... mám vám něco připravit? Koupel? Čisté šaty? Večeři? Co byste chtěla jíst?"

Jejich oči se konečně setkaly a Loki se k ní pomalým krokem vydal, na tváři mírný úsměv. Wanda se naposledy otočila na blondýnku a zavrtěla hlavou.

,,Nic nepotřebuji, děkuji za tvou starost, má drahá. Měla by ses vydat do města za svou rodinou, zkontrolovat je po bouři... uvidíme se večer."

Gerda se s drobným pukrletem poklonila a pak už se beze slov vydala pryč z místnosti, do útrob domu.

,,Má milá, sladká lady," zaševelil Loki přeslazeně, když byla Gerda dost daleko a ostatní služebnictvo o ně přestalo jevit zájem, ,,do jaké lapálie se naše holubička zalétla tentokrát?"