Hon na čarodějnice | ᶠʳᵒˢᵗʷⁱᵗᶜʰ

K A P I T O L A | T Ř I C Á T Á | S E D M Á

K r á d e ž 

TO RÁNO ISOLDE PROBUDILA PRVNÍ, VELMI SILNÁ RANNÍ NEVOLNOST. Ze soukromé jídelny, kde právě dojídala lahodnou snídani ve formě benediktských vajec s pečivem, slaninou, petrželí a hořčicí, se s rukou na břiše vypotácela na chodbu a nalepená na stěně se dostala do nejbližší koupelny. Letmo za sebou zamkla a pak již s nechutným dávivým pocitem padla na kolena k míse.

Byl to den po tom fiasku na plesu a hrozném ubíjejícím vyšetřování pana Walruse. Nikdo nebyl samozřejmě zadržen kromě několika sloužících a vrah nebyl dopaden – Isolde se tomu ani nedivila, velvetský vyšetřovatelský tým nepatřil mezi ty nejlepší. I tak na této situaci bylo něco příjemného – Lord Arthur Sharpe se stal jedním z pěti hlavních podezřelých a ačkoliv byl nakonec propuštěn, veřejné mínění o něm značně opadlo a vřelost, kterou k němu lid choval, se proměnila v tiché pochyby. A Isolde věděla, že Thomasovi nebude trvat dlouho a z pochyb v srdcích lidí udělá strach.

Teď se tím ale nemohla zabývat, měla výrazně větší a osobnější problém. Když ze sebe dostala celou snídani a se slzami v očích se konečně prudce nadechla, všechny dosavadní myšlenky šly stranou. Opatrně se zvedla a vydala se k umyvadlu, aby spláchla nakyslou pachuť v ústech. Zatímco si oplachovala celý obličej, bledý, napuchlý a unavený, v hlavě jí nepříjemně šrotovalo.

Všechno by nasvědčovalo tomu, co si přála ze všeho nejméně... Arthur, nepřítel číslo jedna, ji zřejmě opravdu převedl do jiného stavu. Přemýšlela, jestli by to bylo vůbec možné, před jakou dobou spolu poprvé spali... a s bolestivě svírajícím srdcem dospěla k názoru, že čísla mluvila v její neprospěch.

Arthur Sharpe mohl být ve Velvetském kraji necelé dva měsíce a ona si dobře vzpomínala, že poslední měsíční krvácení dostala jen pár dní před tím, než ho viděla poprvé. Nebylo pak složité si domyslet, že s ním poprvé spala ve svých nejplodnějších dnech...

Isolde se na sebe zahleděla v zrcadle a pevně semkla rty.

,,Jak jen jsem mohla být tak... tak... hloupá!" téměř zakřičela sama na sebe a uhodila pěstí do keramického okraje umyvadla, až zadunělo. Dlouhé měsíce se jí nepodařilo otěhotnět s Thomasem, ani jednou se v ní jeho sémě neuchytilo... tolikrát se modlila, aby v ní rozkvetla mocná láska a aby jí bylo dovoleno odnosit lordu Chesterhoodovi dítě... nikdy nebyla vyslyšena. Ale když si do kraje přijde nějaký arogantní idiot kterého nechce nic víc než jen svést, je těhotná hned!

Rozzuřenost jako kdyby zahnala prudkou bolest žaludku a ona se vydala pryč, přímo do pokoje. Byla tak unavená, roztěkaná, rozbolavěná... a vše kolem jako kdyby její stav jen zhoršovalo. Thomasův románek s Dove, domělé dítě pod jejím srdcem, vyšetřování... stačilo, aby si to žena několikrát zopakovala v hlavě a byla si jista, co musí udělat.