Jsou věci pro které žiju. Je to rodina a přátelé. Dokážu pro ně žít, ale i zemřít. A opravdu hodně upřímně sem si myslel, že to tady, má hodně lidí stejně. Já tedy vlastní rodinu nemám jsem zatím sám. Rodinu však beru i v tom širokém kruhu. A tak to má každý Ostravák.
Vlastně až tady sem se setkal s jiným postojem. No jak to jen popsat? Postoj, že rodina a přátelé jsou asi jako čočka. Většina lidí ji má rádo, ale když se toho přejíš tak máš prdíky. Dáš si chvilku pauzu a pak si jí zase s chutí dáš. A to jsem neznal! Nikdo mě na to nepřipravil. Neviděl jsem ani žádné upozornění. Jako kdyby někdo zápíchl velkou tabuli na hranicích Čech a Moravy s obrovským nápisem- "Tady jsi všem jedno!" tak se mi žije mnohem lépe. Věděl bych na co si dát pozor, jak přemýšlet a o čem nemluvit v davu čecháčků.Mám kamaráda, to je asi silné slovo, znam jednoho týpka, ten zavítal jednou na Ostravsko. Byl tam asi týden. Čekal jsem, že to bude taková ta klasika - jazyk, životní prostředí, jídlo... ale ne! První věc kterou ze sebe vypustil byla : ,, ty kráaso helee voni se tam normálně berou třeba i ve 20 letech." Jako vážně? To je úplně nový směr? To je vážně něco čeho sis všiml? Asi takhle, mam ocenění. Za to, že si všiml úplně něčeho jiného, neotřelého a dal do toho srdíčko. Dále rozebíral jak jsou ti mladí blázni. Nemají ještě žádné postavení v žádné firmě, byt si kupují spolu a třeba už hned po svatbě mají dítě. No páni. Oni si normálně pořídí i dítě? To je úplně vrchol trapnosti. Je to někde na pomyslné hraně trapna Charlieho Chaplina a Lady Gaga.
Až od tohoto momentu jsem si začal všímat toho, že tady to chodí úplně jinak. Nechci nikoho urazit, je jasne, že všude jsou výjimky. A však tady se lidé berou až v momentě kdy mají dost peněz, maji barák, hodně dobré postavení v práci, je jim 35 a výš a za barákem jim stojí obrovské auto s nápisem jmen jejich dětí a malinkýma katikatůrama. Ve stáji mají minimálně jednoho duhového jednorožce, nad jejich barákem padá cukrová vata a všude se rozplývá vůně karamelu. Možná proto je tady tolik dětí bez otců, opuštěných žen a baráků na prodej. No jo až teď mi to došlo! Jednorožci došli a ti co je stihli koupit dostali cukrovku z té vaty.
Často si rýsujeme jak a co musíme stihnout, jak myslet a co udělat. Ne Ostravák tak nepřemýšlí, buď to něco, chce a jde za tím nebo nechce a pustí to. Nemusíme hledat miliony ale, nebo cílů co musíme, aby jsme udělali něco jiného. Vedeme jednoduché životy, jsou šťastné a nádherné.
V ten den kdy měl ten "týpek" potřebu rozebrat svůj nový poznatek jsem neměl vůbec žádnou sílu cokoli řešit. Bylo to jako by mi zapíchl do hlavy brčko a začal nasávat. Naprostá ignorace a hloupostí toho člověka, mě zaplnila natolik, že jsem jen řekl: ,, Chlape, ty jsi marný!". A co jiného? Někdy asi není dost velký argument, a nebo kladivo, po ruce které by to vyřešilo. I tak mám Čechy rád. Prodává se tu cukrová vata skoro na každém rohu. :)
ČTEŠ
Čecháček Ostravský !!!
Hài hướcChtěl bych Vám napsat, že kniha bude dobrá a bude všechny bavit. To ale nevím, a psát to je jako když slibuji, své rodině časté a radostné návštěvy. Má to potenciál, ale nemůžu slibovat přeci. Jednu věc vím však jistě. Nečekejte, že kniha bude prav...