:,,Miluji kukuřici Bonduelle." Tedy to není začátek deníku a ani nějaká zpověď. Tohle je průběh jedné z konverzací mezi mnou a mojí přítelkyní. Když se chcete bavit o tom co chcete a nebo co milujete nejvíc na světě co se Vám vybaví? Klidně první věc. Dítě? Auto? Ženu? Muže? Vše je v pořádku je to hezké a správně. Když jsem se o tom bavil naposledy s ní tak řekla: ,, Miluji kukuřici Bonduelle." Milujeme tolik věcí! Milujeme čokoládovou zmrzlinu, milujeme hudbu, milujeme západ slunce ale tebe vole tebe mám fakt ráda.
A je to tak. Zamýšlel sem se nad tím už několikrát. Často, řekneme o něčem, co neexistuje a nebo nemá city, že to milujeme. Ale lidem s city a emocemi to neřekneme. Tam, řekneme jen - mám tě rád. Když se ale najde někdo kdo to udělá tak je divný. Vidíš ten moment kdy přemýšlí a ptá se sám sebe na různé otázky: Je to gay? On mě balí? Je to psychicky labilní člověk? Proč to řekl, to je ironie? Bude brečet? V momentě kdy bych měl uznat, že někoho miluji, a ne není to můj partner, tak uznávám, že mám pro něj slabost a jsem plně v jeho moci. V ten moment to začnu vnímat jako závazek a na sebe koukám jako na měkké máslo. Tohle je ale věc se kterou má problém každý. Ostravák, Čecháček člověk jako takový. Rozdíl tu ale je. A to v objímání. Svůj okruh lidí jsem to už naučil, ale miluji objímání. Je to úchylka, chcete-li, kterou mám z Moravy. Neobjímáme každou větev kterou potkáme a nebo lampu do které narazíme, to zas ne. ( I když slivka umí svoje ) Objímáme se, ale často a rádi. Je to rituál. Dáváš tím najevo svou lásku a oddanost tomu druhému člověku. V ten moment jsi něco jako Avatar. Napojíš se v jeden moment na jednoho člověka. Ten si stáhne upgrade a pak se spustí dlouhá instalace u kávy a nebo čaje, formou nekončící konverzace a smíchu. Je to cyklus, zvyk, něco co očekáváte, máte to rádi a vše to správně odstartuje. Češi to tak ale nemají. Jen přijdou, pozdraví se a posadí. Kde je ten start? V tu chvíli se ze mne stává neurotický puntičkář, který se nedokáže posunout v čase dopředu a pohnout se z místa. Je to blok který nejde přeskočit. Nemůžeš přeci začít běhat když si neobuješ boty. Je to jasné. Ale tady většina lidí běhá bez bot. Začínají konverzaci a to bez objetí. A to je věc co mi asi malinko chybí. Ten pocit, že je ti někdo oddaný v jeden moment na daném místě a tak stejně jsi oddaný i ty jemu.
Malá rada: " Více si říkejme, že se milujeme a častěji se obejměme." Ukážeme, že jsme na někom závislí. Každý den ukazujeme, že jsme závislý na zmrzlině, čokoládě, cigárách, alkoholu, ale lidem kteří mění naše životy k lepšímu naší závislost ukázat nechceme.
ČTEŠ
Čecháček Ostravský !!!
HumorChtěl bych Vám napsat, že kniha bude dobrá a bude všechny bavit. To ale nevím, a psát to je jako když slibuji, své rodině časté a radostné návštěvy. Má to potenciál, ale nemůžu slibovat přeci. Jednu věc vím však jistě. Nečekejte, že kniha bude prav...
