『8』

144 24 3
                                    

    Vzbudil jsem se doma ve své vyhřáté postýlce, ale bez Jisunga

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

    Vzbudil jsem se doma ve své vyhřáté postýlce, ale bez Jisunga. Prudce jsem se posadil a rozhlédl se po pokoji, abych ho někde zahlédl.

,,Jisungu?!" zavolal jsem hlasitě, aby mě slyšel i mimo pokoj. Bohužel nic, stále naprosté ticho.

Že by se mi to všechno jen zdálo?
Ale bylo to tak reálné... Ne, určitě se to muselo stát, tohle bych si nedokázal vymyslet.

,,Lele!" ozval se nadšeně Jisung, který právě věšel do pokoje.
,,Udělal jsem ti oběd." usmál se a přinesl ke mně tác s jídlem, které sám udělal.

,,Ty..." zasekl jsem se.
,,Ty jsi udělal oběd?" nemohl jsem tomu uvěřit; Jisung umí vařit?

,,Uhm." přikývl a tác položil přes mé nohy.
,,Ale jsou to jenom vajíčka. Trošku víc vajec, hehe." poškrábal se ze zadu na krku, protože to vypadá, že udělal snad všechny vajíčka.

,,Vypadá to úžasně, děkuji moc." hned jsem se do toho pustil; ani jsem netušil, že mám takový hlad.
,,A je to taky moc dobré." řekl jsem překvapeně.

,,To jsem rád." pyšně se usmál.
,,Našel jsem takovou velkou těžkou knihu, kde bylo mnoho druhů jídla a nejlehčí bylo tohle." pověděl mi a tiše se uchechtl. Já na to kývl a spokojeně pokračoval v jídle.

Nebudu lhát, tohle chutná opravdu skvěle na to, že to dělal Jisung, který nepozná rozdíl mezi rajčetem a jablkem. Tyhle vajíčka zvládl naprosto bravurně a ten fakt, že si dokázal poradit sám.

,,Jisungu?" tác jsem po jídle dal bokem a pokrčil si nohy.
,,To co se stalo včera-

,,Já vím, neměl jsem." přerušil mě asklopil pohled.
,,Ale potřeboval jsem tě zahřát a nejdřív ses musel uklidnit. Nenapadlo mě nic lepšího, než ti dát pusu." pověděl mi.

Chytil jsem ho za ruku.
,,Děkuji." pousmál jsem se a Jisung se na mě nechápavě podíval.
,,Zachránil jsi mě a..." odmlčel jsem se.
,,Ta pusa se mi líbila, hodně se mi líbila." přiznal jsem a začervenal se.

,,O-opravdu?" v jeho hlase znělo překvapení, ale i nadšení.
,,Nikdy jsem to nedělal." na tvářích se mu také vyskytla červená barva, takže jsme se teď oba červenali.

,,Ano, líbilo." ruku jsem mu zmáčkl.

,,Můžu..." zaváhal.
,,Můžu ti dát ještě jednu pusu?" stydlivě se otázal. Pousmál jsem se a přikývl k souhlasu; takovou nabídku nikdy neodmítnu.

Jisung se ke mně víc naklonil a spojil naše rty v jedno. Musim uznat, že teď je to mnohem lepší než včera, kdy se toho dělo tolik, že jsem skoro vůbec nevěděl co se vlastně děje. Odtáhli jsme se a oba jsme byli naprosto červení.

,,Můžeš mi dát i víc než jednu." stydlivě jsem zamumlal a stále mačkal Jisungovi ruku.

,,Tak toho rád využiju." usmál se.

Mermaid》Chensung [ ✔ ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat