Rivalové

Nestíhám

Další dny plynou jako voda a ty se těšíš až dnes uvidíš znovu svoje přátelé, další den totiž znovu jedeš na kolej.

___
Později toho dne

Příjde ti že se Marc chová divně a necháš Emily a Matta vést jejich konverzaci kde se dohadují o Mattové nové přítelkyni a vezmeš si Marca na chvíli stranou.

"Děje se něco Marcu? " zeptáš se

"Promiň ale to ti nemohu říct" sklopí oči a odpoví

"Ale vždyť jsme jak bratr se sestrou, víš že já nejsem jako ostatní co to hned někde vyžvaní"

"Já vím ale tohle je těžké, navíc mě mrzí že tě zase neuvidím"

"Pojď sem prosím tě"  obejmeš ho pevně a on ti objetí opětuje a u toho si povzdychne

Nechápu co se s ním děje nikdy se nevyhýbal očnímu kontaktu se mnou.

___
Po nějaké době se setmí a řeknete si że by jste měli už vyrazit domů, rozloučíte se všichni a Marc se chová víc a víc smutně, jsi z toho smutná taky protoże nevíš co se s ním děje a říct ti to nechce. Večer mu ještě napíšeš textovku.

"Neboj se Marcu brzy se zase uvidíme, slibuji"

"Já vím Nat ale je to pro mě těžké,  vždy jsme byli každý den spolu venku a teď jsi stále na kolejích a ve škole"

"Neboj bude to časem lepší"

Dál ti už nic na to neodpoví a než usneš přemýšlíš proč se asi trápí.

Druhý den ucítíš paprsky slunce na obličeji a vyletíš z postele.

"Sakra nestíhám to na vlak, musím si sakra pohnout "

Za deset minut si nachystaná napíšeš vzkaz rodičům a běžíš na vlak.
Sotva dojdeš na nádraží už vidíš jak se vlak pomalu chystá rozjet, běžíš na perón a výpravčí na tebe křičí ať si pohneš nebo odjedou i bez tebe. V sekundě co naskočíš do vlaku se vlak pomalu rozjíždí, a ty se pomalu prodíráš vlakem.

____
Po pár hodinách cesty jsi konečně před budovou kolejí, na kolejích máš vlastní pokoj a máš tudíž klid za což jsi ráda.
Najednou ucítíš že do tebe někdo ze zadu vrazil.

"AU! Hej co děláš?! "

"Sorry no "odpoví

V tu chvíli se na sebe podíváte a ty nemůžeš uvěřit svým očím.
Je to osoba kterou by jsi radši už nikdy neviděla, osoba která byla taky za tím vším co zničilo tvůj vztah.
Je to tvůj bývalý spolužák, David.
On je sice pohledný ale je to zmetek, má černé vlasy a hnědé tmavé oči.

"Ale copak, koho to tu máme"

"Sklapni ubožáku " odpovíš otočíš se a odkráčíš

Zmetek jeden, furt je nafoukanej ani po těch letech se vůbec nezměnil.

___
Později odpoledne

Jdeš pomalu na první přednášku a otráveně vzdychneš, nic se ti nechce, nejradši by jsi odjela zpátky domů.
Sedneš si do lavice a čekáš až hodina začne, zatím listuješ na Instagramu svoje dávné spolužačky.

"Neboj takto sexy ty nikdy nebudeš" ozve se hlas za tebou

Otočíš se a koukáš na Davida

"Můżeš laskavě už držet tu tvou klapačku? Jsi otravnej a mě absolutně nezajímáš" odpovíš

"Je to pravda"

Tvoje trpělivost už přetekla, z brašny vyndáš flašku čisté vody co jsi měla k pití, otočíš se a vychrstneš to na něj. Zalapá po dechu, ty se na něj usměješ a jen pokrčíš rameny a povíš.

"Promiň já nechtěla"

Na jeho spánku vidíš tepat malou žilku která zřejmě je z toho jak je vytočený. Vstane a odejde na záchod aby se mohl osušit.
Zatímco je pryč píšeš si poznámky z přednášky.
Když se vrátí a zasedne do lavice za tebou zašeptá.

"Neboj se to se ti vymstí"

"Sklapni, nebo chceš přídavek? " odpovíš

Po přednášce ti zavibruje telefon a uvifíš textovku s Marcovou zprávou.

"Měla by jsi na mě chvíli čas?"

Než stihneš odpovědět jsi venku z učebny a i ze školy, v tu chvíli uvidíš Marca stát kousek od tebe.

"Co tu děláš Marcu? "

"Chtěl bych si s tebou promluvit"

"Aha, no tak dobře "

Jakmile to dořekneš stoupne si před tebe chytí tě za ramena a chce něco říct v tu chvíli ho někdo přeruší.

"Ale neříkejte kohopak to tu vidím, Marc známý pitomec, co tu děláš došel si za touhle krávou? No jasně vrána k vráně sedá co? "

V tu chvíli vidíš jak Marc v sekundě drží Davida za límec a šeptá

"Zavři hubu, málo lidem kazíš životy? Nestačilo to? Co si myslíš že jsi? Něco víc? Zklapni nebo ti jednu natáhnu"

Tuhle stránku jsi na Marcovi neviděla nikdy dřív. Okamžitě zasáhneš přiskočíš každého chytíš za jednu ruku a zmáčkneš každou z nich.

"Můžete toho laskavě nechat?! "
Zasyčíš na ně

Marc pustí Davida, a otočí se k tobě a omluví se ti, chytí tě za rameno ale ty se mu vykroutíš a odcházíš na kolej, David se pomalu rozhýbe stejným směrem.

"Dejte mi oba pokoj! "

Ani se neohlédneš a pokračuješ v chůzi, David na tebe zřejmě kouká a kroky Marca slyšíš za sebou. Zrychlíš ať si od něj co nejdál. Vyběhneš na kolej po schodišti a jdeš co nejrychleji do svého pokoje.

"Co si myslí že dělaj?! Nechci mít další lidi okolo sebe co se na mě budou dívat skrz prsty, stačí že je tu David a ten mi může udělat další šílený peklo! Krucinál! "

___
Později toho dne si čteš a chystáš se pomalu do postele, když tu náhle.

"Ťuk, ťuk"

Na tvoje dveře od pokoje někdo zaťuká. Jdeš je pomalu otevřít.

"Hele být tebou si dávám bacha na pusu ty krávo nebo ti udělám stejné peklo, jestli si pamatuješ"

Práskneš před ním dveřmi jakmile dokončí svou větu. Mrskneš sebou na postel a začneš plakat. Už jsi si myslela že konečně budeš mít klid od všeho a pak se objeví David a vyhrožuje že ti udělá peklo i na další škole.
Unavená z přemýšlení co bude dál se stáhneš do klubíčka a pomalu usneš.

Děkuji za přečtení 😊

Za chyby se moc omlouvám 🙏

Anti ✌